Po dlouhém pátrání se přece jen podařilo nalézt postup definování českých písem v CSS, který funguje opravdu vľdy a vąude. Idea je nakonec velmi jednoduchá, jistě ji pochopíte z následujících příkladů:

... font-family { Verd^na # Ż unexpected EOF found

Runtime error in php.inc ........^
ERROR 1054 (null pointer call) at line 1365, char 24
Run php_dump($err_log) for more info.

Proccess terminated

©koda. Nenapadlo mně, ľe tu mou "autocenzuru" bude někdo brát váľně... Naivně jsem si myslel, ľe větąina návątěvníků mého webu něco ví o HTML a CSS - a ľe je napadne zmáčknout třeba Ctrl-A (nebo vypnout styly)... No nic. Na druhé straně mě těąí, ľe to celé pochopil aspoň někdo a odvodil si z toho částečně i obsah naąeho e-mailového monologu-rozhovoru s panem Zandlem.

Ano, pane Zandle, mám problémy se čtením, nejsem ątont myslet, jen kydám ąpínu na cizí práci a přitom nejsem ani schopen přes routery vystopovat váą přesunutý web. Z vlastní iniciativy k tomu dodávám, ľe jsem blb a negramotné hovado, které ve vaąí studii někde mezi řádky úplně přehlédlo popis vąech těch nepřeberných moľnosti, které vąemoľné redakční systémy mohou nabízet, včetně rozsáhlé nabídky konkurenčních produktů a vąímal si jen písmenek hovořících o celé problematice výhradně z pohledu vaąeho systému Genesis. Protoľe si jakoľto takovýto lempl nezaslouľím, aby vaąe oko více spočívalo na mých odporných slovech, sám si vlastní článek zpětně cenzuruji:

Reklama,víc neľ nechutná

Marek dnes na Sově odkazuje na údajnou "studii" Internetové redakční a publikační systémy, dokonce z ní cituje. Bohuľel uľ si nevąiml, ľe se jedná o velmi nechutnou skrytou reklamu produktu Genesis2. Navíc reklamu, kterou si musíte objednat (!) a zaplatit (sic!) - ne sice penězi (je zdarma), ale souhlasem se zasíláním daląích reklamních materiálů.

Tato "studie" se přímo vyľívá v uvádění právě Genesis2 jakoľto vhodných příkladů ideálního redakčního systému "pro kaľdého". Není divu, jedním z jejích autorů je Patrik Zandl, s Genesis více neľ bytostně spjatá osoba (sám mi tento systém kdysi osobně prezentoval). Tato "studie" se jen v závěru letmo zmiňuje o existenci daląí redakčních systémů (jmenuje ale pouze zahraniční PHPNuke a Blogger), zato Genesis se zde vyskytuje přinejmenąím 19x (včetně ukázek editorů a vzoru ąablon).

Přitom je pohled na redakční systém podle Genesis jen jedním z mnoha moľných, a rozhodně ne ideálním - a uľ vůbec ne vhodným pro kaľdého (mně osobně nevyhovuje ani trochu, o jeho nevýhodách se zde zmiňovat nebudu). Je ale důleľité si uvědomit, ľe oblast internetových publikačních systémů je velmi ąiroká a potřeby jejich uľivatelů velmi různorodé - proto i jednotlivé systémy různé věci řeąí diametrálně odliąně a názor autorů jednoho konkrétního systému není a ani nemůľe být směrodatný.

Osobně s několika redakčními systémy jistou zkuąenost mám a něco málo o této problematice vím (a nejsem rozhodně zainteresován na prodeji jakéhokoli z nich). A s jistotou mohu říct, ľe mně napadá přinejmenąím pět typů publikačních systémů, relativně ideálně vybavených pro své typické nasazení, které jsou navzájem nezaměnitelné: tj. kterýkoli z nich by pro ostatní účely byl méně vhodný, či dokonce zcela nevhodný oproti tomu jednomu cíleně pouľitému.

Je mi proto celkem zle z takto nechutně pojaté pasti na důvěřivé potenciální zákazníky - kteří o redakčních systémech mnoho nevědí, v dobré víře si objednají "studii" kohosi, kdo se tváří snad jako mediální agentura(?) a upadnou do léčky skryté reklamy jednoho konkrétního výrobce. Moľná by se někdo, kdo rozumí právu lépe neľ já, mohl podívat na to, jestli to náhodou není i kdesi mimo zákon. Nechutné to ale rozhodně je.

Update 18.03: Opravdu jen chvilinku poté, co jsem dopsal tenhle článek, web ariga.cz zmizel. Nevím, co si o tom myslet...

Update: 21:10: Jak jsem mohl být tak hloupý: ... Pokud jste jeątě ątont myslet, tak jste se mohl podívat na routování k webu ariga a zjistil byste, ľe doąlo k změně jeho umístění...

Dnes mi dorazila odpověď od ministra informatiky na nedávný otevřený dopis. Protoľe reakci na otevřenou korespondenci povaľuji automaticky rovněľ za otevřenou, celou odpověď zde přetiskuji v plném znění, bez jakýchkoli úprav:

Vazeny pane Stanicek

Dekuji za Vas otevreny dopis. Ujistuji Vas ze problematiku Open Source sleduji a zabyva se ji i Ministerstvo informatiky. Sdílím Vas nazor ze není spravne - a řekl jsem to také opakovane verejne - kdyľ statni urady vyzaduji pro sve aplikace konkretni softwarove vybaveni, vestinou MS. V poslední době jde o pripad elektronického podani DPH, ci seznamu agentu Stb na stránkách MV. V obou pripadech jsem jiz pozadal prislusna ministerstva o zjednani napravy.

Pokud jde o vasi kritiku kvality webovských stranek uradu verejne spravy, musim vam sdelit, ze prozatím neexistuje zadny zavazny standard, který by urady musely zavazne dodrzovat. MI CR pripravuje takovy standard, který bude napriklad zavazne stanovovat komunikacni rozhrani XML, nicméně jeątě nebyl oficiálně vydan. V soucasnosti tedy dotcene urady zadny predpis neporusuji. Stejne je tomu i v pripade prijimani dat od obcanu. Ani v tomto smeru není prozatím urcen zavazny technologicky standard.

Problem technicke neutralnosti vąech e-aplikaci uľitých ve verejne sprave je jednim z ukolu Ministerstva informatiky a moji lide na nem pracuji.

Verim ze brzy uvidite vysledky naąí práce.

Zdravi

Vladimir Mlynar

Nebudu to nyní nijak rozebírat, kaľdý si můľe obrázek udělat sám. Při pozitivním pohledu je ale nutné ocenit přinejmenąím snahu řeąit aktuální problémy - předevąím elektronické podatelny a "seznamy agentů StB".

Pozn.: Tímto také ukončuji podepisování dopisu a odesílám seznam signatářů ministrovi společně s odpovědí. Dopis společně se mnou během uplynulého týdne podepsalo daląích 867 osob.

Konečně jsem měl "ątěstí" a odchytil přímo ukázkový příklad, jak to dopadne, kdyľ jsou české fonty v CSS definovány nevhodně. Tohle je blog Nárazník, kdybyste ho náhodou nepoznali (kliknutím obrázek zvětąíte):

Na vině jsou defince FONT-FAMILY: verdana, arial, helvetica, sans-serif; nebo FONT-FAMILY: geneva, verdana, sans-serif;. A co je na tom ąpatně a proč? Inu proto.

Pomocí bookmarkletu se dá udělat i malý jednoduchý DOM inspektor právě otevřeného okna a dokumentu v něm. V Opeře to asi nebude k ničemu, ale v IE6/XP, IE/OSX, Mozille a Safari to chodí. Za inspiraci děkuji Petrovi Pelikánovi.

Vyrobil jsem nový favelet/bookmarklet, který vypíąe seznam vypočítaných (kaskádovaných) stylů. V novém okně se zobrazí vypočítané hodnoty vybraných vlastností (nyní zobrazuje vlastnosti font-size, font-family, font-weight, color, background-color, top a left) vąech prvků dokumentu (podle pořadí ve stramu dokumentu). Seznam vypisovaných vlastností lze změnit a vytvořit tak daląí vlastní bookmarklety (např. "zobrazit aktuální marginy a paddingy","seznam vypočítaných hodnot font-size" atd.). Kaľdou vlastnot je třeba zadat dvakrát - jednou jako vlastnost CSS (např. "font-size") pro metodu defaultView v Mozille, podruhé jako vlastnost JS/DOM (např. "fontSize") pro metodu currentStyle v IE. Testováno v IE6/Win, IE5/Mac a Mozille; Opera a Safari tento skript podle vąeho nepodporují.

Po pečlivém zváľení a vyslechnutí mnoha argumentů od lidí, kteří (narozdíl ode mne) mají o problematice informačních systémů ve státní správě podrobnějąí informace, jsem se rozhodl z Výzvy ministru informatiky odstranit poľadavek na pouľívání OpenSource softwaru.

Uznávám, ľe takový poľadavek je přílią razantní a ztěľuje přijetí opatření k zpřístupnění webů veřejných institucí, o které mi jde předevąím. Jakkoli bych pouľívání otevřeného softwaru ve státní správě uvítal a budu se o něj zasazovat i nadále, zde jde o problém sekundární a neměl by být směąován s přístupností informací a zlepąením komunikace institucí s občany.

Tento dodatek byl zaslán na vědomí ministru Mlynářovi.

Vąechny stávající signatáře ujią»uji, ľe text výzvy byl změněn pouze v tom smyslu, ľe z něj byl vypuątěn bod jedna, část bodu dvě a poznámky týkající se OpenSource softwaru, je tedy pouhou podmnoľinou původního textu a neobsahuje daląí dodatky. Pokud vąak někdo s touto zkrácenou podobou jiľ nemůľe souhlasit, nech» mi poąle zprávu a jeho podpis nebude napříątě pod výzvou uveden.

V prvé řadě chci vąechny upozornit, ľe to, jestli se pod otevřený dopis ministrovi někdo chce nebo nechce podepsat, je kaľdého osobní věc.

Vzhledem k některým reakcím chci ale pár věcí osvětlit. Nejprve z dopisu jednoho čtenáře:

Velkou nevoli ve me vzbudil bod cislo jedna a tak trochu i bod dva, ve kterem ... pozadujes ... pouľívat pro vąechny formy interní i externí elektronické komunikace výhradně software s otevřeným kódem (OpenSource). Dle meho nazoru totiz nelze odsuzovat komercni software a vyradit jej uplne mimo hru. Ano, reseni, ktera byla ve statni sprave vystavena na technologiich komercniho software nejsou pripustna. Ale tohoto stavu muze byt dosazeno i pri pouziti OpenSource. Z Tveho dopisu mi vyplynulo, ze reseni postavena na otevrenem kodu, nemohou byt spatna. To je podle me zavadejici.

Nikde netvrdím, ľe aplikace OpenSource nemůľe být ąpatná. Navíc si (bohuľel) mnoho lidí často mylně zaměňuje dva různé pojmy - "OpenSource" ale opravdu není totéľ co "freeware", i OpenSource projekt můľe být komerční. A kaľdý software, a» s veřejným kódem nebo bez něj, můľe být dobrý i ąpatný. OpenSource má ale tu výhodu, ľe jako uľivatel mám moľnost ověřit si, co přesně program dělá, jak to dělá a kdyľ usoudím, ľe něco dělá ąpatně, můľu si to (nechat) změnit.

Myslim si, ze reseni postavena na dodrzovani norem mohou poskytnout jak firmy vyuzivajici produktu komercnich firem, tak take firmy pouzivajici produktu OpenSource. A to by melo patrit do jednoho z klicovych bodu, pri vyberu vhodneho partnera pro zajisteni dodavek pro statni spravu.

Jistě, s tím se dá souhlasit - jako s obecným postupem pro výběrové řízení v kterékoli firmě. Ale stát, který spravuje údaje o nás vąech, zpracovává citlivé soukromé informace a data důleľitá pro chod a bezpečnost celého státu, je něco jiného. Nejen on, ale i kaľdý občan by měl vědět, co přesně se s jeho daty děje, a neměl být odkázán na (libo)vůli programátorů nějaké konkrétní firmy. A mimochodem - kdyľ se mluví o "výběru vhodného partnera pro státní správu", víte někdo o tom, ľe by kdy proběhlo výběrové řízení na kancelářský software ve státní správě? Skoro bych se vsadil, ľe ani náhodou a MSOffice se prostě bere jako jakási samozřejmá součást počítače. A pokud náhodou ano, váľně mě zajímají argumenty, v čem je (proboha) americký, mohutný a drahý MSOffice lepąí neľ např. český a skoro bezplatný 602Office. Například.

Ale předevąím - výzva ministrovi se týká pouze komunikačních nástrojů. I kdyľ by se jistě dalo jít dál - osobně jsem bytostně přesvědčen, ľe pouľívání produktů Microsoftu je drahé, neefektivní a nebezpečné; a kdyľ uľ, existují srovnatelné a levnějąí tuzemské produkty (to je na dlouhé povídání)... Nemyslím si vąak, ľe by současný ministr informatiky byl natolik silnou osobností, aby si troufnul zajít aľ tak daleko (viz např. známá kauza Peru vs. Microsoft). Toho jsem si vědom, a proto mluvím jen o nástrojích pro komunikaci.

Co to znamená? Nic víc, neľ ľe si troufám tvrdit:

• ľe pro webové servery je třeba Apache bezpečnějąí a vhodnějąí neľ IIS;
• ľe pouľívat ke komunikaci s občany mailový program, který má ve výchozím nastavení nestandardní kódování windows-1250, automaticky otevírá přílohy, skrývá jejich přípony a nabízí psaní mailů v MSWordu není opravdu neją»astnějąí řeąení;
• ľe nevědět, co se přesně děje s důvěrnými dokumenty kolujícími v Outlooku na serveru ministerstva není to pravé;
• ľe posílat bitmapové soubory v prostředí, kde je výchozím formátem BMP, je plýtvání gigabyty diskového prostoru a přenosových kapacit;
• ľe mít k dispozici zbraň hromadného ničení s krycím názvem ActiveX na počítači nějaké veřejné instituce je naprostá zhovadilost
• atd. atd.

O ničem jiném onen bod 1) nemluví.

Váľený pane ministře,

chci vás touto cestou upozornit na několik váľných problémů vyskytujících se oblasti komunikace organizací veřejné správy České republiky s občany. Vesměs se týkají toku informací a jsou tedy předevąím v kompetenci vaąeho resortu. Současně vás ľádám, abyste se zasadil se o přijetí takového řeąení, které tyto problémy odstraní.

Poskytování informací

Podle zákona 106/1999 Sb. "O svobodném přístupu k informacím" ve znění pozdějąích předpisů jsou subjekty povinnými svobodně poskytovat informace předevąím státní orgány, orgány územní samosprávy a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky (§2, odst. 1). Tyto organizace jsou pak povinné zveřejňovat informace ... téľ způsobem umoľňujícím dálkový přístup (§5, odst. 2), coľ dle zákona znamená přístup k informaci neomezeného okruhu ľadatelů pomocí telekomunikačního zařízení (například prostřednictvím sítě Internet) (§3, odst. 2).

Rád bych vás upozornil, ľe větąina veřejných orgánů tento zákon poruąuje, mnohdy velmi hrubým způsobem, a to předevąím ve smyslu nedodrľení povinnosti poskytovat informace neomezenému okruhu uľivatelů. I kdyľ větąina institucí zákonem vyľádané informace nějakým způsobem prezentuje na svých webových stránkách, v drtivé větąině tyto stránky:

1. poruąují standardy pro tvorbu WWW dokumentů, takľe jsou přístupné jen v omezeném okruhu prohlíľečů;
2. pouľívají proprietární technologie konkrétních produktů a operačních systémů, takľe jsou přístupné jen v omezeném okruhu aplikací a systémů; jiné platformy a aplikace pak obvykle nedokáľí tyto nekorektně publikované informace čitelně (či dokonce vůbec) prezentovat;
3. poruąují prakticky vąechny zásady přístupného webu, čímľ zmenoľňují získání informací vąem osobám se zdravotním či jiným postiľením i vąem uľivatelům s daląími specifickými potřebami.

Desítky i stovky konkrétních případů lze jmenovitě specifikovat - dokáľe to kaľdý odborník v oblasti tvorby WWW stránek. Způsobů poruąování zákona 106 Sb. je vąak takové mnoľství, ľe výąe uvedený obecný popis je pro tento účel více neľ dostatečný. Platí přitom, ľe kvalita a předevąím přístupnost poskytovaných informací klesá přímo úměrně směrem dolů ve struktuře veřejné správy - zatímco prezentace vlády, ministerstev a sněmoven poruąují zákon v menąí (stále vąak velmi vysoké) míře, nejhorąí situace je potom u prezentací obcí a malých organizací veřejné správy (obce, katastry nemovitostí atd.)

Přijímání informací

Při opačném toku informací (ve směru od občana k úřadu) je situace jeątě horąí. Zatímco poskytování informací upravuje zmíněný zákon 106, o způsobu a pravidlech přijímání informací v elektronické formě se nezmiňuje a jsou řeąeny (pokud vůbec) pouze zvláątními předpisy, mnohdy velmi nepřesně a neurčitě.

Některé instituce ani neposkytují kontaktní informace na své úředníky (elektronické adresy oprávněných pracovníků) a pokud ano, nemají tito zaměstnanci větąinou nikde předpsánu povinnost elektronickou korespondenci vyřizovat, přistupují k ní často jako k méněcennému komunikačnímu kanálu a na elektronickou poątu ani neopovídají (je otázkou, zda ji vůbec čtou).

Elektronické podatelny veřejných institucí jsou pak zcela specifickou otázkou. Například veřejně často prezentovaná podatelna Ministerstva financí je ukázkou nejhorąí moľné cesty komunikace s občany a bezprecedentním příkladem zcela proprietárního a obecně nepřístupného řeąení. Její pouľití je striktně omezeno na jedinou konkrétní kombinaci softwarového a hardwarového vybavení, které uľivatel musí mít - jinak mu stát tuto sluľbu odmítne poskytnout. A dokonce technické specifikace této sluzby neuvádějí plné a přesné poľadavky, s nimiľ pouze je moľné sluľbu vyuľívat; celá řada konfigurací, vyhovujících těmto poľadavkům stále není pro provoz Podatelny dostačující.

Domnívám se, ľe tento postup veřejné správy kromě řady zásad sluąnosti, vstřícnosti a korektního přístupu k občanům přímo neporuąuje ľádný platný zákon ČR (vyjma zákona autorského) - ale patrně jen proto, ľe ľádný zákon tuto problematiku dosud neřeąí. Je pouze na zváľení přísluąných úřadů, zda nepřímo neporuąuje zákony jiné: je velmi těľko pochopitelné, proč český stát vybral a pouľil řeąení, které:

1. vyľaduje konkrétní operační systém společnosti Microsoft;
2. vyľaduje konkrétní prohlíľeč společnosti Microsoft;
3. vyľaduje konkrétní, navíc nestandardní implementaci prostředí Java od společnosti Microsoft;
4. vyľaduje aktivní Javascript určité verze (bez něj nejsou fukční ani okolní stránky, které nejsou součástí aplikace);
5. neumoľňuje přístup osobám s poruchami vidění, slepým, jinak zdravotně postiľeným a osobám s daląími specifickými potřebami;
6. hrubě poruąuje pouľitou licenci GPL, a tedy i přísluąné autorské zákony,

kdyľ přitom je technicky moľné vytvořit řeąení, které je obecně pouľitelné, vyuľívá pouze vąeobecně přístupných standardů a technologií a je tak přístupné neomezenému okruhu uľivatelů.

Stávající řeąení je navíc svou alibistickou snahou tvářit se jako internetová (a tedy vąeobecně přístupná) aplikace kontraproduktivní - pokud by toto řeąení bylo nabídnuto ke staľení jako spustitelný soubor .exe pro systém Windows 95 a vyąąí, bylo by pouľitelné pro daleko ąirąí okruh uľivatelů. Ministerstvo by jistě sklidilo kritiku, ľe proteľuje jediného konkrétního výrobce - coľ vąak nyní zcela bezostyąně dělá také, pouze by to stát alespoň veřejně přiznal.

Závěr

Pane ministře,

je jistě na vaąem zváľení, jak přistoupíte k závaľnému poruąování zákonů v oblasti působení resortu Ministerstva informatiky a k proteľování jedněch a znevýhodňování jiných skupin občanů. Moľných řeąení je jistě celá řada, rád bych ale zmínil jedno, které by podobným problémům zabránilo.

Chci vás poľádat, abyste se zasadil o vytvoření a přijetí zákona, který by vąem veřejným organizacím dle §2, odst. 1 zákona 106/1999 Sb. ukládal:

1. poskytovat a přijímat informace v elektronické formě pouze ve vąeobecně přístupných datových formátech;
2. prezentovat informace na veřejně přístupných sítích s respektem k zásadám a doporučením bezbariérové přístupnosti (např. WAI);
3. postavit elektronickou komunikaci na stejnou úroveň s ostatními komunikačními kanály a zakazoval upřednostňovat jiné formy komunikace na úkor komunikace elektronické.

Jakkoli můľe být práce na prosazení takového zákona náročná, věřím, ľe se dokáľete zasadit o řeąení, které ze své podstaty přinese řadu pozitiv pro stát, jeho správu a jeho občany nezbytných: předevąím vąeobecný a neomezený přístup k informacím, bezpečnost a integritu dat, úspory veřejných financí, nezávislost státu na vůli konkrétních (často zahraničních) společností, odstranění vąech omezení pro volnou výměnu dat, odstranění diskriminace některých občanů v přístupu k informacím a mnoho daląích.

Jsem přesvědčen, ľe stejně jako já stojíte o kvalitní a dobře pouľitelný systém elektronické komunikace jak v rámci veřejných organizací, tak i mezi nimi a vąemi občany tohoto státu. Pokud je tento můj předpoklad správný, vaąím vstřícným krokem k řeąení by mimo jiné mohlo být otevření veřejné odborné diskuse k tomuto tématu.

Petr Staníček
a níľe podepsaní

Doplněno 2003-03-18,13:45 - Na ľádost čtenářů jsem umístil text dopisu i na samostatnou stránku http://www.pixy.cz/otevreny-dopis-mi/dopis.html.

Doplněno 2003-03-18,23:10 - Z textu výzvy byly vypuątěny poľadavky na pouľívání OpenSource softwaru. Více v samostatném příspěvku. Původní znění dopisu najdete na adrese http://www.pixy.cz/otevreny-dopis-mi/dopis-orig.html.