TOPlist

Pixylophone - komentáře

Komentáře (od nejstarších po nejnovější)

Komentáře k příspěvku Osiřelý imperativ


[1] Vložil(a): wake, 2003-04-21, 18:52 Solo | MuteČtenáři: ---

jiste, ze je to odvozene od "jit", stejnym zpusobem, jako "pospes" od spechat. detaily hledej u libovolneho bohemisty. (ffuk je jich plna ... ;)

[2] Vložil(a): David [web], 2003-04-21, 19:02 Solo | MuteČtenáři: ---

No a neni to obycejne nepravidelne sloveso?

[3] Vložil(a): pixy, 2003-04-21, 19:57 Solo | MuteČtenáři: ---

wake> To tedy nikoli. "Pospěš" je imperativ slovesa "pospíšit"; naopak "spěchat" má imperativ "spěchej".

david> A jaké nepravidelné sloveso by to mělo být? Nepravidelná slovesa mají odlišné některé tvary od většinových "vzorů". "Pojď" je tvar samojediný a jiné tvary prostě nemá vůbec.

"Pojď" je podle mne rozkazovací způsob v češtině neexistujícího slovesa "jít směrem k řečníkovi/jít společně s řečníkem"... Mě jen zajímá, zda toto sloveso v češtině vůbec kdy existovalo.

Mohl by to být rusismus, kde jedině mě napadá, že takové sloveso vůbec existuje (pojti->pojdi) - jinak mě nenapadá žádný jiný jazyk, který by měl verbum vyjadřující právě tento pohyb. V angličtině i v němčině splývá "pojď" a "přijď" - a jestli se nepletu, není žádný ekvivalent "pojď" ani v polštině či slovenštině...

[4] Vložil(a): -potapnik- [web], 2003-04-21, 21:44 Solo | MuteČtenáři: ---

Není náhodou pojď od půjdeme? Je to něco jako jděme akorát je vypuštěný é s háčkem a nahrazený ďé. Jako infinitiv by mohl být "pojít" jenže to je zase něco jinýho ;-), takže fakt nevim...

[5] Vložil(a): pixy, 2003-04-22, 00:20 Solo | MuteČtenáři: ---

potapnik> Kdepak, "pujdu/pujdes/pujdeme" je normalni budouci cas od "jit" (vsimni si, ze neexistuje neco jako "budu jit")... Holt cestina nekdy futura tvori pouhym pridanim predpony ci zmenou vidu (vidim-uvidim, delam-udelam/zadelam/vydelam/rozdelam/pridelam atd.).

Kazdopadne s "pojd" ma "pujdu" mozna cosi spolecneho - zcela unikatni predpona "pu-" (s jakymkoli jinym slovesem uz myslim není), je to sloveso v jedinem case (k pujdu neni primo pritomny ani minuly cas, ba ani infinitiv). Na druhe strane ma neprime bratricky "jit" a "sel", k nimz zase jiny budouci cas nez "pujdu" neexistuje. Ale prima souvislost zde bude asi tezko - prinejmensim proto, ze imperativ ve futuru je nesmysl :o)

P.S.: A ted zkuste ceska ukonna slovesa a vidy vysvetlit nejakemu cizinci... "delam - udelam" i "budu delat" (coz je ale neco trochu jineho nez "udelam"); od "udelam" sice existuje "udelal jsem", ale uz zadne "budu udelat"; je "delavam" ale uz ne "udelavam"; obdobne "videl jsem - vidim - uvidim/budu videt", ale "uvidel jsem - uvidim" (zadny pritomny cas); pritom ale "sel jsem - jdu - pujdu", ale "budu jit" neexistuje stejne jako nejake "pujdam" - ale soucasne "chodil jsem - chodim - budu chodit" je v poradku... Cim dal vic verim tvrzeni, ze cestina je po cinstine druhy nejtezsi jazyk sveta - a to jeste jen proto, ze cinstina ma silene slozitou psanou podobu... Hluboce smekam pred kazdym cizincem, ktery se nauci cesky (ucil se, uci se, bude se ucit a nauci se, aby mohl rict, ze se naucil, kdyz uz se ucival - a ucivaval se i davno predtim).

Miluji cestinu a plazim se pred ni po kolenou.

[6] Vložil(a): LokoN, 2003-04-22, 00:28 Solo | MuteČtenáři: ---

Cestina je holt blbej jazyk, tvrdej a slozitej. Porad samy mozna, kdyby a aby =)

[7] Vložil(a): pixy, 2003-04-22, 00:40 Solo | MuteČtenáři: ---

Souhlasím jen s tím, že je to jazyk složitý. "Blbej a tvrdej" ani náhodou. To je tak chytrej jazyk... A tvrdej? "Prší, milostivá paní" je oproti "Es regnet, geehrte Frau" hotová plastelína...

[8] Vložil(a): garçon [web], 2003-04-22, 01:01 Solo | MuteČtenáři: ---

No, Pixy, wake má pravdu, když říká, že "pojď" je od jít (půjde). A zrovna tohle sloveso poněkud vyvrací tvoji větu o tom, že čeština nemá slovesa vyjadřující "jít směrem k řečníkovi/jít s řečníkem". Pojďme (půjdeme spolu) a přijď (přijde ke mně) jsou toho docela dobrým příkladem. Když má jít někdo s se mnou, tak ho obvykle jako řečník zahrnu do "my", tedy do druhé osoby množného čísla: půjdeme? Nepotřebuji k tomu nové sloveco. Ekvivalent pro pojď v angličtine jen "come" a němčině "kommen" -- kde jsou to nepravidelná slovesa, jak už u pohybových bývá zvykem.

Taky bys mohl tvrdit, že popojít je trošičku umřít (pojít/popojít, pojdi/popojdi ;-).

Mimochodem, předpona pů- sice není četná, ale opravdu existuje -> vábit-povábit-půvab, vodit-původ.

Spíš je čeština monotónní než tvrdá. It's raining, her ladyship.

[9] Vložil(a): garçon [web], 2003-04-22, 01:10 Solo | MuteČtenáři: ---

Mimochodem, půjdám asi opravdu není, ale pocházím ano. Nepůjdu, už pocházím.

Zkus si půjčit (zkus si půjčovat :-) Chrám i tvrz od Eisnera. Učí tam jednoho Němce časovat. Pan rada si k tomu nakreslí na zemi na papír ohromnou mapu. Sice se naučí tvary správně, ale vždycky zároveň vyjmenuje i všechny tvary nesprávné.

  http://kosmas.cz/detail.asp?cislo=1598

  http://kosmas.cz/hledani_vysledek.asp?autor=Pavel+Eisner

Myslel jsem že už je ta kniha vyprodaná, protože jsem ji v knihkupectvích neviděl dobře pět let. Díky za připomenutí.

[10] Vložil(a): pixy, 2003-04-22, 01:29 Solo | MuteČtenáři: ---

Aha, tak asi jsem to špatně napsal. Sloveso přijít (přijď) je v pořádku a jeho ekvivalenty to come/kommen pochopitelně znám. Ale už nejsou přímým ekvivalentem "pojď", které v sobě obsahuje skryté "ke mně/se mnou": nelze vyzývat "pojď ode mne", "pojď tam" (beze mne) - kdežto "přijď tam", "přijď k němu" (i beze mě) už možné je a má stejný význam jako come/komm... Samotné "pojď" lze opsat jedině jako "come here", "komm mit mir" atd. Samo o sobě tento náboj nemá.

A stejně tak v češtině - fajn, beru Martinovo (Garconovo) vysvětlení, že jít má prostě dva imperativy: "jdi" od přítomného "jdu" a "pojď" od futura "půjdu". To je patrně nejrozumnější etymologické vysvětlení (i když toho rusismu od "pojti" bych se úplně nevzdával). ALE! Významově se "pojď" hodně liší od "půjdu/půjdeš/půjdete".

Ty půjdeš támhle za roh a já klidně zůstanu tady, klidně tedy JDI za ten roh sám (a půjdeš tam). Kdežto "pojď" tě můžu vyzvat jedině ke mě (eventuálně "pojď se mnou", ale to je skryté "pojďme" [spolu]). Přijít můžeš taky někam sám, aniž bych já u toho musel být (přijď zítra k němu a řekni, že já tam přijít nemůžu)... Proto pořád trvám na tom, že "pojď" je sirotek bez rodičů i sourozenců, se zcela unikátním významem (pohyb směrem k rečníkovi), který žádné příbuzné sloveso v jaémkoli jiném tvaru prostě nemá.

P.S.: Martine, Chrám i tvrz mám přečtenou desetkrát tam a zpátky. Možná tomu nebudeš věřit, ale kdybys ke mně přišel na návštěvu, tak uvidíš u mé postele modrou Eisnerovu bichli, která tam leží už pár let a po které sahám velmi často před spaním, když nemám chuť číst něco jiného. Je to příjemné pohlazení a moc pěkně se mi po tom usíná... :)

A mimochodem: i Eisnerův překlad Páně Kaplana mi přijde výrazně lepší než ten Přidalův (byť starý a až příliš archaický).

[11] Vložil(a): pixy, 2003-04-22, 01:50 Solo | MuteČtenáři: ---

ad předpona pů- > půvab, původ jsou hezká, ale podtstaná jména. Já ale mluvil o předponě pů- u sloves. A tady asi vážně není jiného než půjdu...

A popojít jakžto poumřít je zcela regulérní... Jen se to rozum vzpírá přijmout, protože to není příliš běžná činnost :)

S monotónností češtiny se ale dá souhlasit - především proto, že kromě převzatin typu "pardon" a "ahoj" má vždy, zásadně a bezpodmínečně akcentovanou první slabiku, přízvuk-nepřízvuk... A když se říká "BLÍzko DRÁhy KVÍtek SLÉzu" úplně stejně jako "POblíž TRAtí ROZkvétá PODléška" - tak to je monotónnost non plus ultra... Ale zase: který jiný jazyk dovoluje svým přízvukům a důrazům vegetovat naprosto nezávisle, aniž by si jeden všímal druhého? :)

[12] Vložil(a): Garçon [web], 2003-04-23, 03:46 Solo | MuteČtenáři: ---

Nebudu ti, Petře, tvoje rusismy brát. Ta slova mají stejný základ ve staroslověnštině. V té bylo časování ještě poněkud složitější, než jak češtině zůstalo do dnešních dní. Když tvrdím, že pojď vychází z půjdu, tak ne ze slovesného času ale z tvaru toho slova. Rusismus to není, spíše relikt.

Jinak pokud jde o předpony pů-, jsou to alomorfy předpony po-. Akademická mluvnice češtiny je dokonce vůbec nezmiňuje v rejstříku. Je to jen tvarově odlišená táž předpona (potýkat, půtka). Půvab a původ jsou sice podstatná jména, ale deverbativní (slovesná), proto jsem se nestyděl je uvést.

S tím Přidalem a Eisnerem souhlasím. Ale vem si, jak to Přidal měl těžký, když to měl překládat v době, kdy Kaplanova sláva žila právě z kongeniálního Eisnerova překladu. Podobné je to s překlady Havrana (never more -- už nikdy víc; už víckrát ne; nikdykrát) a Hamleta (that's the question -- to je, oč tu běží; to je ta otázka; toť náš svár).

[13] Vložil(a): Pavel, 2003-04-23, 10:05 Solo | MuteČtenáři: ---

Napadá mně jen jedno další slovo s předponou pů- : působit.

Je to ale jenom výjimečný tvar předpony, nikoli výjimečná předpona.¨(a) Etymologický slovník u slovesa působit udává staročeský tvar posobiti (tj. dělat něco po-sobě, postupně). (b) Jak píše Garçon, pů- a po- významově jedno jsou.

[14] Vložil(a): pixy, 2003-04-23, 10:35 Solo | MuteČtenáři: ---

Pavlovi děkuji za "působit" :)

OK, jak jsem říkal, Martin už mě přesvědčilo vztahu pů- a po-, i o tom, že pojď je od půjdu. Díky za vysvětlení, beru to. Ale ta unikátní osiřelost významová slova "pojď" stále trvá ;)

[15] Vložil(a): Pavel, 2003-04-24, 07:56 Solo | MuteČtenáři: ---

Děkuji za poděkování.

Ještě přidávám "půjčit" a "půlit" ...

[16] Vložil(a): pixy, 2003-04-24, 14:12 Solo | MuteČtenáři: ---

Pavel> To ovsem nejsou predpony :) Pulit tedy urcite ne, pujcit *mozna* historicky ano (snad po-zicit?), ale dnes uz to je slovni zaklad (vy-pujcit, za-pujcka).

[17] Vložil(a): Garçon [web], 2003-04-26, 16:01 Solo | MuteČtenáři: ---

Mno, předpony se mohou i hromadit, takže otázkou pak je hranice toho slovníího základu. ;-) z-pů-sobit

[18] Vložil(a): Cavo, 2003-05-05, 17:16 Solo | MuteČtenáři: ---

Pixi>

" V angličtině i v němčině splývá "pojď" a "přijď" - a jestli se nepletu, není žádný ekvivalent "pojď" ani v polštině či slovenštině..."

V slovenčine je ekvivalent. Veľmi jednoduchý, slovo "poď". (Slovo prísť má tvar "prídi".)

[19] Vložil(a): pixy, 2003-05-05, 17:21 Solo | MuteČtenáři: ---

Cavo> To vim, jiste. Ale mel jsem jen utkvely pocit, ze to je cechismus...

[20] Vložil(a): Cavo, 2003-05-05, 17:32 Solo | MuteČtenáři: ---

Pixi> Tak zato ruku do ohňa nedám. Používam to celkom bežne a myslím, že i v mojom okolí. (Ale som zo západného Slovenska, neviem ako to je na východe krajiny). Ono, slovanské jazyky majú veľa podobných slov a slovných spojení a niekedy je veľmi ťažké určiť, kde by asi malo mať, to ktoré slovo, pôvod.

[21] Vložil(a): Tokugawa [web], 2003-06-30, 13:10 Solo | MuteČtenáři: ---

A co nejdelší české jednoslabičné slovo? Napadá mě jedno se sedmi hláskami.

Nebo sloveso, kde se třikrát opakuje "ti"... :)

[22] Vložil(a): pixy, 2003-06-30, 13:56 Solo | MuteČtenáři: ---

Tokugawa> Napadají mně jen samý šestihláskový (vplout, tloušť, spoušť, žbluňk)... Takový "ztloust'" je sice sedmihlásek, ale nespisovný; "chroust" má sice sedm znaků, ale hlásek jen šest... Tak sem s tím tvým.

S tim slovesem - co třeba "protihodnotiti" :) Já znám akorát to "u řiti ti tiká budik"...

A co nejdelší slovo bez samohlásek - já znám nejdelší tohle: "scvrnkls".

[23] Vložil(a): Tokugawa [web], 2003-07-01, 09:17 Solo | MuteČtenáři: ---

Chroust je to. Uznávám, ne příliš košer :)

Ta "ti" stojí za sebou. Nápověda: nejsou všechna i bez přízvuku.

A co: "Nesnese se se sestrou."

Nebo: "Nejmrňavoučkaťulinkatější." - taková blbina :)


Váš názor

Přidat nový komentář

Váš komentář

Přidávání komentářů k tomuto příspěvku již bylo ukončeno.

Chcete-li autorovi přesto sdělit nějakou podstatnou informaci, která se příspěvku týká, kontaktujte jej e-mailem.



 RSS 0.9x  Export  RDF  Export  RSS 0.9x  Komentáře  TXT  Komentáře  XHTML 1.0  Validate  W3C  CSS 2.1  Em-web  Resizable  W4D  90% dogmatic

Vygenerováno: [stránka generována dynamicky]