Text komentáře:

Já pana Rejžka osobně neznám, tak jeho osobu nemohu (ani nehodlám) nijak hodnotit - znám pouze jeho práci coby kritika a tu mám naopak hóóódně rád.

O tom, co kritizuje totiž většinou ví hodně a snad nikdy jsem se nesetkal s tím, že vařil z vody a kritioval něco, čemu nerozumí, co neviděl, o čem nemá ánunk (což se o spoustě jiných jeho kolegů říct nedá). Jeho postřehy a pohled mi vždycky odkryje o hodně větší průzor na kritizované dílo než všechny ostatní kritiky dohromady. A to je to, co se mi na tom líbí.

Pozor - já se s jeho názory ve většině případů neztotožňuju a sám mám na věci často jiný, ši úplně opačný názor. Ale není úlohou kritka, aby měl s někým souhlasit či nesouhlasit, aby si s někým notoval, aby někomu (ani autoru ani čtenáři) podkuřoval. Jeho úkolem je sdělit svůj vlastní, pokud možno co nejfundovanější a co nejzasvěcenější názor na věc, odkrýt detaily a poukázat na souvislosti, o kterých laik nemusí mít ani tušení. Co kritik, to jiný pohled (tedy mělo by to tak být) - a různé pohledy různých kritiků doplňují mozaiku obrázku, který si o kritizované věci udělám.

Bohužel některé výplody našich "kritiků" jsou si často tak podobné, že z oné mozaiky je jen torzo jednostranného úhlu pohledu. A i když je to u Rejžka někdy jen znatelná póza, díky i za ni - když nic jiného, tak proto, že on nejen že dokáže říct, že z něčeho, nad čím se unisono rozplývají sakumprdum všichni kolem, se mu zvedá žaludek, připadá mu to blbé/hnusné/trapné - ale navíc (a to především) to doplní i tím, proč si to myslí a co jej k takovým závěrům vede. A obvykle to jsou informace, které bych se jinde vůbec nedozvěděl.

Já děkuji bohu za takové extrémy, jako je pan Rejžek.


Názor ostatních: nikdo nehodnotil


Váš názor na tento komentář:







Zpět na komentáře