Text komentáře:

ad [39] > Teda Marku, to je nářez. Nebudu to komentovat - snad jen kromě připomínky, že překlady názvů a komolení osobních jmen jsou přece jen trošku odlišné pojmy.

ad [42] > Ano, já to z pohledu z venku zažil a není to nic příjemného. A je taky pravda, že ti Litevci a Lotyši jsou ještě drsnější než my...

A k té japonštině - je prostě jinačí než naše jazyky. Má jednak jiné hlásky (chybí třeba L nebo V), jednak je to slabikový jazyk. Používá zásadně kombinace (z našeho pohledu) souhláska+samohláska (jedinou výjimkou jsou trojhlásky končící na -n nebo -j). A navíc se nepoužívají všechny kombinace - zatímco existuje ma, me, mi, mo mu, tak je jen ya, yo, yu (ye, yi v japonštině není); nebo je ha, he, hi, ho, ale k tomu fu (hu není stejně jako fa, fe, fi, fo); mají sa/ca, se/ce, so/co, su/cu, ale ši/či.

Takže naše jména jsou pro ně někdy těžko vyslovitelná a především nezapsatelná, pokdu si nepomůžou tím, co znají. "Sta" zapíší (a tak i někdy vysloví) spíš jako "suta"; s koncovkou "-ček" je to ještě těžší, protože na -k jim nekončí žádná slabika, takže napíšou (a řeknou) spíš "-ku" a protože mají jen "či", bude z toho nakonec "-čiku".

Určitě teď nějaký japanista skřípe zuby, jak jsem to zprznil, příliš zjednodušil a celé nepochopil, ale myslím, že to tak nějak v zásadě je... :/ Pravda, dnes už mají Japonci třeba "dvojitou hiraganu" pro cizokrajné hlásky, ale to neznamená, že je umí každý Japonec přečíst a vyslovit ;) viz třeba http://www.sf.airnet.ne.jp/~ts/japanese/imported.html


Názor ostatních: nikdo nehodnotil


Váš názor na tento komentář:







Zpět na komentáře