Text komentáře:

Ad prznění cizích jmen:
Vezmeme-li věc doslova, pak prakticky každý, kdo nepoužívá háčky a čárky, przní česká slova. Studuji ve Francii a samozřejmě mě všude píší "Premysl Jedlicka," ačkoliv se tak nejmenuji, v češtině jsou totiž 'r' a 'ř' zcela odlišná písmena abecedy, stejně tak 'c' a 'č'. Jinými slovy, diplom obdržený ve Francii mi teoreticky nemusí být uznán v Čechách, anžto je vystaven na jiné jméno. Přesto toto "prznění" toleruji, neboť vím, že na francouzských počítačích zkrátka nelze tak jednoduše psát háčky.

Daleko horší je, jak Francouzi "przní" mé jméno v mluvené řeči, většina mě nazývá "Premsil Žedlika". Opět to toleruji, neboť vím, že není v mých silách je učit českou fonetiku a pravopis. Ó, jak bych byl rád, kdyby mé jméno mělo francouzský ekvivalent, jako mají Petrové, Pavlové, Michalové a jiní; bral bych to jako svou francouzskou přezdívku. Vůbec mi například nevadí, když mě Poláci nazývají Przemyslaw, je to krásně polsky, umožňuje to, aby na mě volali zdrobněle (Przemku!) a hlavně aby se nekomolilo mé opravdové jméno.

Ono totiž každé takové "prznění", o kterém se tady hádáme, je vlastně jen přizpůsobení dotyčného cizího jména jazykovému prostředí, tj. v daném jazyce se vyskytujícím písmenům, hláskám a gramatickým zvyklostem. V češtině platí, že ženská jména nelze skloňovat pokud to nejsou příjmení, a tak se zkrátka všechna ženská jména transformují na příjmení, jak velí gramatický úzus. Pokud bychom se dohodli, že budeme raději, když budou všechna cizí ženská jména nesklonná (takto to funguje třeba v ruštině) přechylovat samozřejmě nebudeme. Dle mého názoru tím ale čeština ztratí něco málo ze své bohatosti. Rozhodně bychom se ale neměli rozhodnout zbavit se přechylování jen proto, že se to nelíbí cizincům. Francouzi si také čtou vše jak je napadne a nikdo jim do toho nekecá. Schválně, poznejte jména tří slavných současných fotbalistů: Bekán, Perso, Smisér.

Ad počeštělé názvy cizích měst:
Přijde mi daleko hezčí, když se řekne "Jedeme do Vídně." než "Jedeme do Wien." či "Jedeme do města Wien." A proto mě mrzí, že čím dál víc českých ekvivalentů mizí; vždyť kdo dnes ví, jak se česky řeknou Klagenfurt, Crécy či Székesféhervár?

Francouzi si s tímto opět problémy nedělají, buď používají francouzské ekvivalenty (Valence, Londres), anebo čtou názvy měst po svém (Berlén, Ag). Existují tři česká města, která mají francouzský ekvivalent - Prague, Pilsen a Austerlitz (čti Osterlic). Prahu ještě Francouz jakž takž situuje na naše území, s Plzní je to horší, ale ještě to ujde,
ale ohledně Slavkova u Brna skoro nikdo netuší kde se nachází, protože Češi důsledně dbají na používání v zahraničí zcela neznámého názvu Slavkov.

P.S.: Kdybychom důsledně trvali na tom, že se mohou používat pouze domorodé geografické názvy, pak musíme např. nejvyšší horu světa nazývat budto Sagarmatha (název nepálský) anebo Qomolongma (oficiální transkripce čínského názvu).


Názor ostatních: nikdo nehodnotil


Váš názor na tento komentář:







Zpět na komentáře