Text komentáře:

Zdravím všechny, zvláště Pixiho. Jsem Maďar „jak řepa”, žiji na Slovensku, a češtinu jsem se učil (nevím, zda-li jsem se ji naučil dostatečně dobře) na Ostravsku, v Praze a taky v Brně. Žádám tedy o prominutí za případné pominutí (krásně se to rýmuje), za což se předem omlouvám...

Vaše debata o (ne-)přechylování cizích jmen se mi jeví jako velice zajímavá i z důvodu, že tady na Slovensku se potkávám (i s řadou mých „soukmenovců”) s týž problémem: slovenština prostě přechyluje vše (a všech), na co sáhne... Tady se o tom ale téměř vůbec nemluví, z času na čas zazní názor nějakého lingvistu, že prostě to k té slovenštině jaksi přirozeně patří, a pak i argumentace typu „léta jsme to takhle říkali, tak po nás nechtějte, abychom to ode dnes říkali jinak!”... - podobně jako Pixy jsi o tom ale myslým(-e) své.
Nechápu a zřejmě již nikdy ani nepochopím, proč se kupř.musí dívka jménem Szűcs volat na Slovensku správně „Szűcsová”, když se pak stejně vyslovuje špatně, tedy jako „Síčová” (hláska „ű” v slovanských jazycích prostě schází). No, prašť jako uhoď...

Slovenština má i daleko nesmyslnější zákonitosti, třeba takové „rytmické krácení” (které ZAKAZUJE používání dvou po sobě jdoucích dlouhých slabik, jako „neslovenské”) - to je vám psina! Uvedu jen jeden z mnoha příkladů: v městě kde jsem vyrostl, znám ulici jménem „Pázmaňa”. Jak jistě již tušíte, žádný pan Pázmaň neexistuje, ani neexistoval. Ulice je pojmenovaná na počest jedné z největších osobností maďarského katolicizmu a protireformace, jehož zásluhou je kromě jiného i založení Maďarské technické university v roce 1635. Dotyčný pan byl samozřejmě Maďar (tehdy ještě nemohl vědet, že slovenština s jeho jménem jaksepatří zatočí!), a jmenoval se PÁZMÁNY PÉTER ( http://www.ppke.hu/pazmany1.html ). Jelikož jeho působení se váže i k „našim končinám”, a to způsobem dosti zjevným (Slovensko je -i jeho zásluhou- doposud dosti „katolická” země, mnohem více religiozní, než kupř.Čechy a Morava), tak ho Slováci prostě přivlastnili i s jeho jménem, které se ale muselo kapánek přizpůsobit: nejenom, že neslovenské „ny” bylo (co se týče fonetiky, tak zcela správně) nahrazeno slovenským „ň”, ale ve smyslu výše uvedeného pravidla mu také amputovali čárku z druhého „á”, i vznikl tak z něho „o něco více slovenský” PETER PÁZMAŇ... - co na tom, že by ho pod tím jménem snad ani vlastní matka nespoznala(!)... Ještě štěstí, že jeho křestní jméno (Petr) je vcelku kompatibilní se slavikou; nevím jak by ho poslovenštili, kdyby se byl jmenoval třeba Szilárd(?), Farkas (?)(-š!), Ödön(?), anebo Jenő (Evžen)...
Jen tak mimochodem, chudák si myslel, že se narodil i skonal v Maďarsku (1570 Nagyvárad - 1637 Pozsony), ale z hlediska dnešní doby se doopravdy sekl, protože se narodil v Rumunsku (Oradea) a svou smrt našel na Slovensku (Bratislava)... No comment.

Ještě bych upřesnil Pixyho [63], který napsal (cituji):
„Vídeň je pro Němce Wien, pro Angličany Vienna, pro latiníky Vindobona (což je ostatně původní název tohoto města) - když ji jednou obsadí Maďaři a pojmenují si ji Vénaszág, bude to stejně pořád totéž město Vídeň/Wien/Vienna.”
Tak, vážení! Ve Vídni jsme my, Maďaři již byli, i když jenom symbolicky (za dob Rakousko-Uherské říše), a samosebou, že jsme ji pojmenovali po svém. Takže Vídeň je po maďarsky BÉCS (vyslovuje se „béč”)!... :)))


Názor ostatních: nikdo nehodnotil


Váš názor na tento komentář:







Zpět na komentáře