Text komentáře:

[17] myslím, že tady se neshodneme. Ty si myslíš, že pro dítě je menší zlo a více "normální", když je vychováváno v ústavu, kde nemá ani jednoho tatínka ani jednu maminku?
Já si myslím, že testy rodičovských adeptů pro adopci jsou dost přísné (také trvá i dva roky než se schválí, že rodina je dostatečně spořádaná) a všechny vybrané páry jsou pak dobrými rodiči (v podstatě u nás neexistuje situace, kdy by se dítě vracelo zpět). Když by stejným zkoumáním prošel i homosexuální pár, tak by měl stejné předpoklady. Samozřejmě že by byl vždy brán jako "méně vhodný" nicméně ne nevhodný, takže by při případném boji o dítě dvou vhodných párů z nichž jeden by byl heterosexuální tento vyhrál. Ovšem až toto nastane, tak bude ráj na zemi, zatím tu máme desetitisíce dětí, které žijí v ústavech.
Myslím, že z hlediska psychiky dítěte se dá rodina rozdělit na fungující/nefungující a pak ústav/neúplná rodina/úplná rodina a homosexuální rodina bude stále blíže pojmu "úplná rodina" než ústav.
Jinak jsem rád že už souhlasíš s tím, že i výchova dětí by nějak měla být dána do institutu registrovaného partnerství. K tomu věku - paradoxně je to obráceně - děti z homosexuálních vztahů začínají mít problémy v šesti letech, kdy jdou do školy a kdy zjišťují, že to tak úplně normální není a případně se jim jiné děti smějí. To samozřejmě problém je, nicméně imho stejně tak by se jim smáli, kdyby byli z ústavu, takže to není žádné mínus homosexuálních vztahů. Musí samozřejmě zafungovat výchova společnosti, aby to jako nic podivného nepřijímala a to je běh na dlouhé trati.


Názor ostatních: nikdo nehodnotil


Váš názor na tento komentář:







Zpět na komentáře