Židovské anekdoty (8)

str.1 | str.2 | str.3 | str.4 | str.5 | str.6 | str.7 | str.8

Roubitschkovi jedou vlakem:
- Na co myslíš, Iciku?
- Ale přemýšlím, co bude, až jeden z nás umře, Sára.
- A na co jsi přišel?
- Asi se odstěhuju do Berouna.

Před kostelem sedí dva žebráci. Jeden ma na krku přívěsek s křížkem, druhý má přívěsek s Davidovou hvězdou. Lidé začali vycházet z kostela, a klobouk toho s křížkem se začal potěšitelně naplňovat. Nakonec vyšel farář a povídá tomu s hvězdou:
- Vidíte, vidíte, proč se nejdete raději posadit před synagogu?
Když se vzdálil, povídá ten s hvězdou tomu s křížkem:
- Tak to viděj Kohn. Tihle by nás chtěli učit marketing.

Roubíček, který je o 20 let starší, přijde s Roubíčkovou k rabimu.
- Rebelen potřebuji nutně Vaši radu.. Jsme spolu už 3 roky a moje paní, která má právo na vrchol všech prožitků, nemůže dospět k orgasmu. Co máme dělat? Zkoušel jsem už kdeco a nic...
- Tak vědí co, Roubíček? Vemou krásnýho a urostlýho mladíka a ať nad Vámi drží ručník a vlaje s ním. Paní pohled na něho vzruší a bude to.
Jak rabi poradil, Roubíček i vykonal. Druhý den je u rabiho znovu.
- Rebe, vše jak jsi poradil, jsem udělal a zase nic.
- No tak si vyměň roli s mladým mužem a mávej pořádně!
I stalo se dle rady. Mladý muž žhavě objal mladou Roubíčkovou a do pár minutek se tak bouřlivě stalo. I přestal Roubíček mávat a praví k mladému muži:
- To koukáš ty nemehlo, viď? Takhle se má mávat!

Kohn s Roubíčkem si vyjdou na lov do džungle. Opatrně našlapují houštinami, když tu náhle vyskočí na krk Roubíčkovi prskající divoká šelma.
"Ufffff!," vyjekne Roubíček, "Kohn, co je to?!!"
"Ausgerechnet já to mám vědět?," odsekne Kohn. "Oni sou kožešník a ne já..."

Jistá židovská máma darovala synovi k narozeninám dvě kravaty, puntíkovou a pruhovanou. Druhý den se synáček objeví v puntíkované. Matka vyjede:
- A co ta pruhovaná? Ta se ti nelíbí?!

Leží večer Max se svou ženou Rebekou v posteli:
- Ty, Max, musím ti něco říct, ozve sa náhle Rebeka.
- Ale, Rebeko, dej mi pokoj, jsem unavený..., líně odpoví Max.
- Ty, Max, když ono je to důležité a ja prostě musím. Víš, náš syn Joachim není tvůj.
- Ale, Rebeko, nevymýšlej si hlouposti, prosím tebe. Jak by nebyl?
- No vždyť právě to ti chci říct. Znáš Martina ze vsi?
- Toho playboye? A co je s ním?
- No vždyť právě to ti chci říct. Já jsem se s ním vyspala a Joachim je jeho.
- Ale, Rebeko, rozesmál sa Max, s Martinem? Ten si přece může vybírat. Podívej se na sebe!
- No vždyť právě to ti chci říct, já jsem mu za to vyspání zaplatila.
- Ale, Rebeko, nevymýšlej si už. Ty přece nemáš žádné peníze.
- No vždyť právě to ti chci říct. Ja jsem ty peníze vzala z tvého sejfu.
- Tak to vidíš, Rebeko. Tys ukradla z mého sejfu moje peníze, aby si nimi mohla zaplatit za to vyspání Martinovi? Tak vidíš, že ten Joachim je přece jen můj!

Kohn přemýšlí, co s jeho synem, čím by měl být. Položí na jednu stranu stolu peníze, na druhou láhev vína a doprostřed bibli. Říká si: když sáhne nejdřív po penězích, nechám ho vystudovat na bankéře. Když po vínu, bude obchodníkem. A když po bibli, bude z něho rabín.
Syn přijde domů, rozhlédne se po stole a shrábne všechny hromádky k sobě. Kohn se zarazí, chytne se za hlavu a pln zoufalství běží za ženou:
- Sára, Sára, velké neštěstí nás potkalo! Náš syn chce být katolickým knězem!

Kohna zažaloval jeho bývalý společník Kindelman. Kohn je celý ustaraný:
"Jestli z nás Kindelman to odškodné vysoudí, tak jdem s kšeftem zugrunt. Co říkaj, neměli bychom soudci poslat nějakej prezent - třeba uzeného lososa nebo růže pro paní?"
"To jich nesmí ani napadnout!" vyděsí se advokát. "Soudní rada Koenig si zakládá na své neúplatnosti. Strašně by se rozzlobil."
Na příštím stání Kohn vyhraje. Žaloba je zamítnuta, výlohy platí Kindelman, Kohn s advokátem si gratulují.
"Tak ten prezent jsem nakonec přece jen poslal, i s pugétem", povídá Kohn. "Akorát jsem to podepsal Nejuctivější služebníček - Kindelman."

Abeles ma tyfus, leží na infekčním oddělení na Bulovce a vypadá to s ním špatně. Nechá si zavolat katolického kněze:
- Tisíc zlatých odkazuji židovskému sirotčinci v Mukačevu. Padesát zlatých pohřebnímu bratrstvu Jakova Samishe a zbytek dávám na opravu synagogy...
Kněz praští perem o zem a volá:
- Tak na takovou poslední vůli jste si nechal zavolat kněze?!
- No to dá rozum, že sem nebudu tahat našeho rabína, do tohohle morového domu. Ještě aby se nám tu, nebich, nakazil!

- Stern, voni se uz snad taky dali k těm socialistům? Co jich to napadlo, volat 'Pryč s carem!' - a ausgerechnet před četníkama?!
- No já na ně nejdřív volal: 'Lidičky pomoc, neumím plavat!' Ale myslej si, že mě někdo z tý řeky tahal?

Přijde cadik za rabínem a ptá se:
- Rebe, proč jsem chudý?
- No když voni, Mordechaj, neinvestujou. Voni jsou moc velkej dobrák a všecko rozdaj.
- A co mám dělat, abych zbohatnul jako Mayer?
- No jestli chtěj bejt bohatej jako Mayer, tak se musej ze všech sil snažit, aby se chovali jako úplnej lump - nejmíň sedum let.
- A potom, po sedmi letech?
- Pak už jim to ani nepřijde...

Z cirkusu Kolosseum utekl medvěd. Carská policie vypsala odměnu osm rublů za chycení nebo zneškodnění medvěda. Mojše okamžitě začal balit kufry.
"Mojše, uklidni se," povídají sousedi, "medvěda budou chytat, ne židy."
"Jo, to známe", bručí Mojše. "Nejdřív tě zastřelí - a pak běž a klidně si dokazuj, že nejsi medvěd."

Přijde malý Icík za maminkou a ptá se:
- Mami, jak lítaj krokodýli?
Maminka obratí oči v sloup a povídá:
- Prosimtě, kdo ti nakecal takovou hloupost?
- Tatínek říkal, že krokodýli lítaji. Tatínek nikdy nekecá.
- Víš, Icik ... někteří krokodýli občas trochu lítaji. Ale strašně nízko.

Učitel potká svého bývalého žáka a je překvapen jeho zámožným zevnějškem.
- Poslyšte, Mayer, jak vy se dokážete uživit v byznysu, když nezvládnete ani elementární úlohy z aritmetiky? Nepamatuji si studenta, který by byl v matematice slabší než vy.
- No to je jednoduchý, povídá Mayer. Já dělám na procenta. Dřevo kupuju nastojato a prodávám prkna a fošny. Když za tisíc nakoupím a zaplatím na pile dalších třista, tak z toho nadělají materiál nejmíň za tři tisíce. No a z těch čtyř procent zisku celkem slušně vyžiju.

Sadchen představuje potenciální nevěsty:
- Mám tu jednu fajnovou partii, dostane věnem dvacet tisíc, akorát je trochu šilhavá a koktá. Pak je tady ještě jedna, padesát tisíc dostane věnem, akorát je trošku bláznivá. A pak tu máme jednu z nóbl famílie. Věno ma sedumdesát tisíc, vošklivá taky není, akorát je maličko těhotná...
Mladý muž pokyvuje hlavou a pak se ptá:
- Neměl byste náhodou nějakou, která šilhá, koktá, je bláznivá a zároveň těhotná?
Sadchen zklamaně potřese hlavou a povídá:
- Radši nebudem nic rozjednávat. Voni jsou na mě moc velkej idealista.

Potká Roubíček pana Jajtelese na Wilsoňáku a ptá se:
- Odkud jedou?
- Z Vídně.
- I toto, a co dělali ve Vídni?
- Ále, tchýni na pohřbu.
- Jó, Vídeň je holt Vídeň...

str.1 | str.2 | str.3 | str.4 | str.5 | str.6 | str.7 | str.8