TOPlist

Pixylophone - archiv

Pátek, 30. leden 2004

Epilepticky
15.16

Mám rád parodie

Miluju parodie. Je to snad můj nejoblíbenější žánr. A sám je i s oblibou tvořím — až budu velký, najdu si taky nějakého toho vlastního Pokondra a budu se bavit psaním textů... I když je to zatraceně těžký obor a člověk se při tom hóóódně snadno blamuje. Inu co nadělám... Ale i v pracovním frmolu je třeba taky občas třeba trochu vydechnout, tož hele, co mě včera napadlo. Předpokládám, že melodii každý zná...

Update: Ach ano, ovšem. Zapomněl jsem zdůraznit, že následující text není vhodný pro děti a intelektuálně náročné čtenáře. Děkuji za pochopení.

Na svou Máňu se koukám,
soudím, že ránu má
chvíli jen v rozvod s ní doufám
pak hned si zas zoufám,
vždyť jenom ji znám

Já-á-á-á
než Máňu vojedu, dám klapky na oči
a nikdy zepředu, vždycky ji o- o- otočím

vap-ta davada dap-ta...

Na svou Máňu se dívám,
(kdo) ví, zda hodím se k ní
má pár posledních zoubků
a tvář plnou stroupků
a pod nosem knír

J-á-á-á
sním denně o tváři, co najdu na stáří
za Máňu náhradu, už nikdy ne ne ne zezadu -

vap-ta davada dap-ta...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (20)


Středa, 28. leden 2004

Jen tak
10.01

Nesnídám, nesvačím...

... nestihnu to, nestačím, mám toho nějak moc. Připravuju zrovna docela složitý web, programuju v PHP, až se mi z hlavy kouří, na rozepsanou knížku už jsem tři týdny ani nesáhl, o jiných věcech raději ani nemluvě. Příspěvky v blogu jsou proto poněkud sporadické, omlouvám se.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (38)


Jen tak
09.48

Lidi, mějte rozum...

Při pohledu na svůj mailbox jsem si maně vzpomněl na jistého "chytráka" z jedné e-mailové konference. Ten dobrák odjel na dovolenou a nastavil si "automatický odpovídač", který na všechny příchozí maily odeslal připravenou odpověď (obligátní "jsem na dovolené, to koukáte, co; tohle vám píšu, abyste mi mohli závidět, a vaše e-maily si přečtu, až se zrekreuju, vrátím zpátky, aklimatizuju se a tak vůbec"). Jaksi ovšem zapomněl, že je přihlášen i do nějaké konference, takže sotva mu z ní přišel první mail, do konference se obratem vrátila odpověď "jsem na dovolené, světe, div se" — a poctivě se rozeslala všem těm několika stovkám přihlášených uživatelů. Včetně dobráka samotného, který byl ovšem v konferenci přihlášen pod dvěma různými adresami. Když jeho adresa A odeslala odpověď do konference, přišla kopie i na jeho adresu B, která odeslala odpověď do konference, která přišla i na jeho adresu A, která odeslala odpověď do konference... A každá taková odpověď se zase poctivě rozselala všem těm několika stovkám přihlášených uživatelů. Během pár hodin tak bylo vygenerováno několik desítek tisíc e-mailů a než stihl zasáhnout administrátor a blbečka odstranit, byla konference v troskách a její účastníci si brali třetí až pátý Diazepam.

A co že jsem si na to vzpomněl zrovna teď? Po Internetu zase řádí jak splašená sada virů. Přesněji řečeno červůI-Worm/Mydoom a I-Worm/Bagle. Pro neznalé: takový virus/červ je spustitelný soubor pro Windows, který vám přijde e-mailem jako příloha, dokonce může být zabalený uvnitř archivu ZIP. Dokud ho sami ručně nerozbalíte, neotevřete a nespustíte, nic se nestane (ale jelikož je ho plný Internet, je patrně na světě takových nepřemýšlejících hovad, která automaticky spustí všechno, co jim přijde do schránky, asi bezpočet milionů). Pokud tedy takový virus/červ spustíte, uloží se kamsi do systému a čeká na vhodnou příležitost. A v mezičase si načte váš adresář a podle něj vytvoří spoooooooustu nových mailů: "Odesílatel: Franta, Komu: Eliška, Předmět: Test, Uložit přílohu: já sám (hihihi), odeslat"; další: "Odesílatel: Eliška, Komu: Franta, Předmět: Test, Uložit přílohu: já sám (hehehe), odeslat"; a tak dále a tak dále... A všechny ty Elišky a Frantové dostanou zavirovaný e-mail (Elišce přijde jakoby od Franty, Frantovi jakoby od Elišky), který si — pantografové potupělí — spustí, čímž nainstalují svou kopii viru, který se ihned s chutí pustí zase do jejich adresáře...

Mě by se to nemuselo nijak týkat — jednak neotvírám každou blbost, která mi přijde, jednak ty viry jsou jen pro Windows, která nepoužívám, takže mě žádný virus nakazit nemůže (mimochodem, virus jsem měl za posledních 12 let v počítači jen jednou, a to ještě úmyslně). Jenže mou adresu má v adresáři kupodivu spousta lidí, takže mi podobných láskyplných psaníček od firmy Mydoom & Bagle chodí opravdu dost. Tedy: chodilo. Včera se konečně objevily funkční aktualizace antivirových programů a po jejich nasazení na server podobné dopisy zmizely téměř okamžitě. Co ovšem nezmizelo, je blbost lidská. Zatímco během včerejška mi přišlo asi 200 zavirovaných e-mailů a od včerejšího večera už ani jeden, tak jen za posledních pár hodin tu mám 79 mailů od všelijakých těch Frantů a Elišek a jejich poštovních programů, kteří mi sdělují, že "můj" e-mail obsahoval virus, že Franta je mimo a "můj" mail vyřídí, až se vrátí, nebo že Eliška se odstěhovala do Humpolce a "můj" mail si nepřečte. Á, právě dorazilo 17 dalších.

Velevážení truhlíci, račte si — snažně prosím — všimnout, že doba je jiná než před několika málo lety a automatické odpovídače jsou v době zahlcení Internetu spamem a viry všemožného druhu lehce de mode. Out, jak říkaly naše babičky. Odpovídat na spamy (a tak spammerům potvrzovat, že vaše adresa je opravdu funkční, jupí!), odesílat odpověď údajnému odesílateli viru (v době, kdy viry adresu odesílatele zásadně falšují) nebo používat nějaký nevhodně nastavený automatický odpovídač (v době, kdy vám do schránky může přijít na jeden pracovní dopis taky dvacet spamů a virů), jsou nápady z těch nejpitomějších. Jen tím dokazujete, že blbost lidská je bezbřehá a že stádečko nepřemýšlejících patapufů dokáže udělat větší škody než nejhorší virus.

Lidi, mějte rozum — vdyť je to jediné, co nás od těch virů odlišuje...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (44)


Neděle, 25. leden 2004

Čeština
20.17

Sovy v bazénu

Šli jsme dnes kolem nového kladenského aquaparku, který se má příští pátek slavnostně otvírat. Před vchodem je navigační tabule, ještě překrytá fólií, na níž se mimo jiné skví avízo na VÝŘIVÉ KOUPELE. Myslím, že pan prymátor Wolf, pro něhož je tento akvuapark nadmíru srdetšní záležitostí, to ježtě nevyděl, jinak by jednu takovou vspružující koupel agutně potřeboval.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (54)


Pátek, 23. leden 2004

Jen tak
01.23

Jen si tak Trošku...

Poslední dny je trochu přetroškováno, což?. Nebojte, nehodlám se plést do oněch předchlévních půtek a máchání hlav v pomejích (i když jsem Tomáši Baldýnskému, pravda, aspoň nabídl pomocnou ruku, dojde-li na variantu souboje "symfonie v B dur"). Ale díky tomu jsem narazil na jeden naprosto úchvatný článek. Co článek. Přímo pojednání — Zdeněk Troška, část první a část druhá.

Předem varuju — není to žádné krátké čtení. Ovšem je to počteníčko. Máte-li zájem, chcete-li se dozvědět opvardu hodně o Zdeňku Troškovi, jeho diletantismu a hluboký, podrobný a profesionální rozbor jeho díla, nachystejte si chvilku času, uvařte si hrnek čaje s medem, pohodlně se uvelebte a pusťte se do toho. Autorovi Kamilu Fillovi pak skládám hlubokou poklonu — především z těch nejješitnějších a nejsamolibějších důvodů, jichž je člověk schopen. Na Zdeňka Trošku mám již dlouho svůj celkem podrobný názor (lze na něj nemít názor?) a myslím si své o všech jeho výplodech, co znám — Bota jménem Melichar, Jasněnka a první Jahody jistě, druhé Jahody jakžtakž a po třetích už jen truchlivé splašky; Princezna ze mlejna je sice blbá pohádka, ale na strašlivost a zmatenost Z pekla štěstí nemá — a tak dále a tak dále. Ale není to nic víc než soukromé pocity jednoho tuctového laického diváka. Panu Fillovi jsem neskonale vděčen, že všechno, co napsal, a to do posledního písmenka, je navlas totožné s tím, co a jak bych napsal já, kdybych měl stvořit podobné pojednání (i když v mých úvahách jaksi falíruje fakt, kdo že by po mě takovou šílenost měl chtít). Prostě mi mluví hluboce z duše — a na rozdíl ode mě to má taky náležitě odborně vyfutrováno. Čímž má ješitná dušička pookřívá, neboť se tím potvrzuje, jak hluboce odborné a fundované názory to vlastně mám, že. ;)

Ale teď vážně — opravdu to stojí za přečtení.

Aktualizace. Na FilmPubu změnili adresy článků, nově se tedy zmíněné statě nacházejí na nových adresách: první část a druhá část.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (27)


Čtvrtek, 22. leden 2004

Epilepticky
19.16

Musel Frodo?

No pochopitelně že nemusel. Nemusel! (viz obrázek)

Frodo nemusi
po kliknutí se obrázek zobrazí v plné velikosti

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (15)


Epilepticky
16.18

Kolik blogerů je třeba k zašroubování žárovky?

Jeden tisíc sto dvanáct. Jeden, který napíše, že mu praskla žárovka. Deset, kteří obratem tento příspěvek blognou s poznámkou, že žárovku je třeba vyměnit. Sto, kteří blognou tyto příspěvky společně s linky na všechny weby o žárovkách, elektřině, stránky servisů a příruček Oprav si sám. Tisíc dalších, kteří zablogují i tyto příspěvky; polovina si přidá předchozí blogy mezi oblíbené, druhá polovina oznámí, že je z oblíbených maže, protože píšou o samých hovadinách. Žárovku přijde vyměnit Nielsen, neboť potmě není použitelná klávesnice. ... (viz "žárovkové stránky")

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (17)


Epilepticky
13.40

Podobnosti čistě náhodné

Včera na Příkopech cestou do kina mě to tak napadlo:

Marks&Engels

A druhá podobnost mě trkla při sledování Návratu krále — ovšem jak jsem jsem zjistil dodatečně, nejsem zdaleka jediný, kdo neuvěřitelnou Glumovu podobu s Michaelem Jacksonem postřehl. Zvlášť některé záběry byly velmi výmluvné (musím si počkat na DVD, abych si vytáhl ty správné obrázky a správně je zfotošopil). Ale Michaelovi se není co divit — o něm je známo, že se prostě celý život musí ztotožňovat s nějakou jinou celebritou...

P. S.: Psát o Návratu krále mi připadá zbytečné — o tom, jak je to úchvatný film (i jeho nedostatcích) už snad bylo napsáno vše. Kdo viděl, ještě se z toho vzpamatovává, kdo neviděl, vidět by měl. Psaní je zbytečné. Nadále už budou výpravné filmy před Pánem Prstenů a po něm.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (9)


Úterý, 20. leden 2004

Webdesign
23.31

Za chyby může přemoudřelý a přespříliš tolerantní IE

... Kdybychom žili ve světě, kde by prohlížeče odmítaly zobrazovat chybný kód (pochopitelně s nějakou užitečnou chybovou hláškou, aby autoři mohli svůj kód snadno opravit), všechny tyto "chyby" [chyby prohlížeče Safari, nahlášené uživateli jeho programátorům — pozn. aut.] by jednoduše zmizely. Mohl bych se zaměřit na skutečné chyby DOM a CSS a nemusel ztrácet čas emulací chování WinIE...,

píše mimo jiné v příspěvku na svém blogu David Hyatt, vývojář prohlížeče Safari. Je to zajímavé čtení a stojí za to přečíst si nejen příspěvek (a nejen tento), ale i odkazované články a blogy.

Celý důvod, proč jsou skoro všechny webové stránky na Internetu plné chyb, je v tom, že to prohlížeče nechávají autorům projít. Dokud budou prohlížeče shovívavé při zpracování chyb a jejich napravování, autoři budou pokračovat v produkování chybných a nevalidních stránek — jednoduše proto, že nebudou mít ponětí o tom, že stránky, které tvoří, nějaké chyby obsahují!

Věru, nechtěl bych dnes být vývojářem nového webového prohlížeče... Ale jinak mi David Hyatt mluví z duše.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (54)


Webdesign
11.31

CSS versus tabulkový layout

Tahanice mezi zastánci a odpůrci formátování WWW stránek s CSS a pomocí tabulek jsou nekonečné. Na můj poslední příspěvek zmiňující nevhodné použití tabulek v systému IDOS reagoval Yuhůů poměrně rozsáhlým příspěvkem, ve kterém se pokusil detailně probrat výhody či nevýhody CSS oproti tabulkám. Pod většinu jeho postřehů se můžu jen podepsat — ale u některých bodů bych velmi váhal a k některým mám docela zásadní výhrady.

  • Stránky se rychleji zobrazují. To, co píše Yuhůů, není tak docela pravda. Dnešní prohlížeče umí průběžně zobrazovat i teprve načítané tabulky, stejně jako průběžně zobrazují načtené bloky beztabulkových stránek. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že algoritmus pro formátování tabulek je výrazně složitější než algoritmy pro zobrazování běžných jednoduchých konstrukcí v CSS. Ovšem i CSS obsahuje složité algoritmy, některé dokonce složitější a náročnější než ty tabulkové. Výrazně rychlejšího zobrazování stránky se proto lze dočkat, ale jen pokud je její formátování poměrně jednoduché a lineární. Obsahuje-li ovšem vnořené a/nebo velmi rozsáhlé plovoucí prvky, bloky, jejichž rozměry či pozice se musí dopočítávat na základě formátování jiných prvků, a podobné náročné konstrukce, výraznější úspory nemůžeme očekávat. Nejrychleji se formátují stránky lineární (jen bloky s position:static bez plovoucích prvků) a absolutně pozicované s určenými rozměry (neurčí-li se šířky pozicovaných prvků, musí-li se rozměry dopočítávat, musí-li se čekat na načtení celého/jiného prvku — pak trvá zobrazení déle).
  • Kód beztabulkových stránek je menší. Pokud někdy hovořím o tabulkových webech, nemám obvykle na mysli stránku, kde je jedna tabulka, pomocí níž autor rozdělil obsah do tří sloupců, a zbytek je formátován pomocí CSS. To jsou spíše výjimky. Daleko častější je stále ten starý způsob formátování, kdy jsou v buňkách tabulek vloženy další tabulky, v nich někdy další; zarovnávání bloků je řešeno atributem align=..., pro styl pozadí je zde bgcolor=... atd. Podle mých zkušeností je typická úspora objemu kódu přibližně 30—50 % a může být i vyšší. Jeden příklad za všechny (a opravdu není nijak netypický). Před nedávnem jsem předělával kód webu Ministerstva informatiky. Původní kód byl klasickou ukázkou tabulkového layoutu (stejný jsem plodil před lety i já, stejný dostanete jako výstup tzv. wysiwyg editorů, jako Dreamweaver či Golive). Mám u sebe na disku uloženu původní homepage i její předělanou verzi. Původně měla úvodní stránka 19 KB, po předělání na sémanticky čistší kód formátovaný s CSS má tatáž stránka (totožný obsah, prakticky totožný vzhled) jen 7,5 KB a je k ní připojen externí 4KB soubor CSS. Dohromady je tedy úspora skoro poloviční, navíc je třeba přičíst i fakt, že ten CSS soubor je globální a společný pro všechny stránky celého webu.
  • Je beztabulkový kód strukturovanější? Beztabulkový kód není sám od sebe strukturovanější. Může na tom být z tohoto hlediska dokonce i hůř. To není moc dobrý argument... Ale beztabulkový kód může být strukturovanější, sémanticky bohatý a "čistý". Tabulky ze své podstaty nemohou — pokud jsou použity konstrukce HTML k jinému účelu, než je jejich sémantický význam, nemůže být výsledek ani vyhovující. Ovšem pokud někdo udělá beztabulkový kód — s odpuštěním — jako prase, nemůže čekat, že bude automaticky strukturovaný a sémanticky lepší. Takhle to neplatí. Platí opačné tvrzení — pokud někdo vytvoří strukturovaný a sémanticky korektní kód, musí k tomu použít beztabulkový layout a výsledek může libovolně zformátovat pomocí CSS. Já už takhle weby dělám delší dobu — nejprve udělám HTML bez ohledu na budoucí formátování, tak aby dobře fungovalo v textové podobě, z pohledu robota, ve screen-readeru atd. — a pak k tomu dodělám CSS. Sama od sebe struktura nikomu z nebe nespadne; ale beztabulkový layout je k ní nutnou podmínkou (a nikoli postačující).
    Co se týče prvků span a div, tak ty na sémantickou strukturu obsahu mají nulový vliv — pokud jsou správně použity, mají nulový vliv i na fyzickou strukturu dokumentu samotného. Tím mám na mysli hlavně "zabalení" nějakého bloku do dalšího div, či zabalení úseku textu do prvku span. Když se nebudou "křížit" se sémantikou dokumentu (tj. nezbalí se např. do jednoho div půlka první kapitoly s půlkou druhé) a ponechá se jejich výchozí rozdělení (na bloky je div, na řádkový obsah span), pak jsou zcela transparentní a mají na strukturu dokumentu nulový vliv.
  • Změna designu na jednom místě. Pochopitelně. Ujišťuji ovšem Yuhůůa, že většina mé práce spočívá právě v práci s rozsáhlejšími weby a jejich správě v redakčním systému. Ano, desetitisíce stránek a článků na Blesku či Sportu nemusím měnit ručně, chci-li změnit jejich kód, změním šablonu a nechám vše automaticky přegenerovat. Ale z představy, že kdybych chtěl třeba na Blesku změnit na všech stránkách uspořádání levého sloupce a musel kvůli tomu editovat všech těch asi dvacet různých šablon, se mi docela ježí vlasy. (Ano, když byl ještě Blesk v tabulkách, musel jsem to tak dělat — a byl to pro mě jeden z hlavních argumentů pro předělání do beztabulkového layoutu; dnes pro mě jakákoli změna designu Blesku spočívá v editaci jednoho CSS souboru.)
  • Není třeba měnit html kód. Viz předchozí bod. Co se týče cachování, tak od toho jsou přece http hlavičky, v nichž se dá říci, že platnost souboru vypršela a prohlížeč/proxy má za povinnost stáhnout si do cache novou verzi souboru. Technik je na to víc než jen ty nejbrutálnější, které zmiňuje Yuhůů.
  • Libovolné pořadí prvků v kódu. Nedávno jsem zrovna dělal ukázkový příklad do své připravované knížky o CSS přesně na toto téma. Různé stránky s různým pořadím úseků kódu, ale zformátované pomocí CSS úplně shodně. Proč to? Ano, Altavista je v čudu, vyhledávače už jsou dnes chytřejší a nemusí být kvůli nim to hlavní v kódu jako první. Ale zase tu je čím dál víc audio browserů, PDA, web-capable mobilních telefonů, řešeršních systémů, alternativních browserů, atd. Ale co, klidně na to zapomenu. I kdyby to mělo být kvůli jednomu slepci z tisíce návštěvníků, stojí mi za to dát ty méně důležité věci na konec kódu a začít tím podstatným — protože mi to nijak neublíží a díky CSS tu možnost mám.
  • Pomocí CSS se dá udělat totéž, co tabulkami. Ne tak docela. Z jedné strany se dá udělat skoro totéž (třeba s vertikálním zarovnáváním je v CSS zatím stále potíž) — na druhé straně se dá s CSS udělat nesrovnatelně víc než s tabulkami. Opravdové divy. Jak píše Yuhůů: Ale pouze v případě, že jsou kodéři ochotni se CSS layouty učit. Pokud mi někdo chce tvrdit, že postavení CSS layoutu je snadné, tak se mu vysměju. No bodejť. Ale přece nikdo netvrdí, že CSS je snadné. Je to věda a autor se to musí naučit. O tom není pochyb. Kdo tvrdí opak, lže. Bastlit weby v tabulkách, zvlášť za vydatné pomoci všech těch úžasných Frontpagů, Dreamweaverů a Golivů je tak snadné. Kdyby dělat tabulkové weby bylo náročnější než s CSS, copak by dnes ještě existoval nějaký tabulkový web?
  • CSS layout je módní a validní. Prý: Velké projekty se ale o validitu nestarají, protože jim nic podstatného nepřináší. Nevím, co kdo považuje za "velký projekt", ale s tímhle nesouhlasím. Ani s jednou půlkou tvrzení — jednak validita kódu přináší lecjaké výhody i velkým projektům, jednak je jistě spousta opravdu významných firem a velkých projektů, které se o ni už starají zatraceně. A CSS layout že je módní? Moderní, to ano — ale módní? Jako módní se přece označuje něco, co je pomíjivé, dočasné, "však ono vás to přejde"... Je to jako prohlašovat, že digitální záznam na CD je jen móda. Záleží na úhlu pohledu: z hlediska vývoje je to jistě jen pomíjivá technologie, kterou při první příležitosti nahradí cokoli lepšího se namane. Ale z hlediska srovnání třeba s magnetickými páskami je to vývojový stupeň, který ten předchozí nahradil. Takže ano, CSS nejsou žádnou spásnou technologií a nejdokonalejším výtvorem lidského génia a věřím tomu, že při první vhodné příležitosti zmizí ze světa nahrazeno něčím lepším. Ale nemůžeme si plést postupné vývojové kroky s módními výstřelky.

Ano, navrhnout komplikovaný web v CSS není nic snadného a ne každý to bude umět. Ale naprogramovat databázovou aplikaci taky nedokáže každý hňup. Jenže na databázové aplikace si každá firma najme profesionála, který to opravdu umí. Na vytvoření kódu WWW stránek se ovšem i největší korporace často spokojí s druholigovým amatérem, který umí spustit Frontpage a všechno, co ví o HTML, se naučil z bible Pavla Satrapy "WWW pro čtenáře, autory a misionáře" z roku 1996. Byl to i můj slabikář (dodnes stojí na čestném místě v knihovničce), díky Pavlovi za něj. Ale už je to osm let stará kniha, a to je hlediska webu prehistorie. Dnes už je všechno jinak. Bohužel velká skupina kodérů si s ní vystačí dodneška — a co je nejhorší, tvrdošíjně lpí na tom, že tak to bylo vždycky, tak je to správně a dělat to jinak je blbost.

Tož tak. Nemám rád tabulkové layouty a mám rád CSS. Jen snad víc než Yuhůů odmítám víc argumentů zastánců tabulek — nejspíš proto, že se mi jich podařilo ve vlastní praxi vyvrátit víc než jemu. Jisté zkušenosti s tím mám. Ještě tak před rokem, dvěma jsem některé připomínky tabulkářů s přimhouřenýma očima bral. Dnes už neznám jediný argument, proč dělat nějaký web v tabulkách místo navržení strukturovaného kódu s CSS. Rád bych se nechal přesvědčit, ale za poslední rok jsem jediný argument ve prospěch tabulek — vyjma lenosti či neschopnosti kodérů učit se nové technologie — nepotkal.

Jednu věc bych ale rád znovu ujasnil. V žádném případě nemluvím o běžných autorech a o milionech soukromých webových stránek. Když si někdo umí udělat web v tabulkách a výsledek funguje, je nesmysl, aby se těžce učil nějaké CSS a trápil se s něčím, co "zaboha nemůže pochopit". Ať si udělá svůj web, jak chce — hlavně, když je s ním spokojen a má z něj radost. Mluvím ale o profesionálech. O profesionálních webech určených pro širokou veřejnost, webech, za které nějakou formou uživatelé platí, o webech státní/veřejné správy, komerčních webech, na jejichž funkčnost jsou některé skupiny uživatelů odkázány, o taky-odbornících. Prostě o těch, kteří si netvoří stránky pro radost a vlastní potěšení, ale o těch, kteří si za svou práci nechávají platit, aniž by byli ochotni se učit něco nového. O těch, kteří svou lenost a neschopnost zakrývají pochybnými argumenty o výhodách svých zastaralých pracovních postupů. O rádoby-profesionálech, kteří pohodlí své práce upřenostňují před pohodlím uživatelů. O těch, kteří balamutí své zaměstnavatele a manažery rozhodující o velkých projektech, že tak, jak to dělají oni, je to jedině správně — a že ti, co blábolí něco o nějaké validitě, CSS a jiných nesmyslech jsou jen nepoužitelní teoretici, snílci, nepraktická hovádka, co "tomu vůbec nerozumí". O pseudo-odbornících, kteří shazují své špičkové webdesignérské kolegy tím, že jejich práci haní a svou neschopnost zakrývají lživými argumenty. O těch, kteří kazí dobré jméno profesi webdesignéra. Tož tak.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (84)


Pondělí, 19. leden 2004

Jen tak
18.47

Krasavec inteligentní

Tak už mám toho krasavce doma — viz foto. Powerbook G4 15" (widescreen 1280x854), 1,25 GHz, 768 MB RAM, 80 GB HDD, SuperDrive (DVD-R/CD-RW), podsvícená klávesnice, S-Video out, USB 2.0, FW 800, Bluetooth, Airport/WiFi, atd. (podrobný popis). Celý víkend jsem průběžně střídal boj s (tentokrát pěkně hnusnou) chřipkou a nekonečnou chuť instalovat a seznamovat se s novou mašinkou. Teď už je chřipka zaplaťbůh snad na ústupu (ťuk-ťuk-ťuk) a komp prakticky připravený ku práci (ostatně tohle už tvořím na něm). Čekal jsem, že všechny své aplikace a hromadu svých dat budu přetahovat aspoň týden, ale mile mě překvapilo, jak rychle to šlo.

Připojil jsem externí bezdrátovou myš, ta být musí; řeším ale ještě jeden problém: externí klávesnici, nebo ne? Původně jsem o tom ani nepochyboval, už jsem se nemohl dočkat, až si ji připojím (hlavně numerická klávesnice chybí). Ale za dva dny jsem si tu notebookovou kklávesničku celkem osahal a začínám si na ni zvykat — a když jsem si konečně externí klapkostroj připojil, zjistil jsem, že zabírá nepříjemně moc místa, i šňůry překáží a co je nejhlavnější: s oběma klávesnicemi se dělá natolik odlišně, že po odpojení jsem zase drahnou chvíli s tou interní neuměl vůbec zacházet... Tak jsem ji zase odpojil a zkouším to dál bez ní — buď si zvyknu, nebo ne. Zvyknout se dá na všechno a půjde-li to, budu mít výhodu, že nebudu mít problémy pracovat bez klávesnice. Ale nezvyknu-li si rychle, budu ještě dlouho tápat a hodně dlouho nebudu tak efektivní jako se "svou" klávesnicí (měli byste vidět, co umí v některých aplikacích mé prsty...).

Co vy, kteří používáte (jen) notebook — máte externí klávesnici, nebo jste se naučili pracovat s tou vestavěnou? Díky za vaše názory.

→ Anketa: Používáte u notebooku externí klávesnici?

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (46)


Pátek, 16. leden 2004

Webdesign
13.52

Tabulky postavené na hlavu

Že se tabulky v HTML mají svůj smysl, je zřejmé. To, že se používají i k jiným účelům, než k nimž jsou určeny, je známé. Stále ještě spousta webdesignérů skládá stránky tak, že jejich obsah vkládá do tabulek a vnořených a do nich vnořených dalších tabulek. Ovšem s tak fatálním příkladem zneužití (angličtina má lepší, těžko přeložitelné slovo misuse) tabulek jako dnes jsem snad ještě nesetkal.

Systém IDOS (resp. celý dopravní systém prezentující se na webu pod tolika názvy a na tolika doménách, že už nikdo vlastně neví, jak se to celé vlastně jmenuje) zná skoro každý. Je to jedna z nejpoužívanějších stránek na českém webu. Celý tento moloch je vytvořený naprosto šíleným nevalidním kódem plným skriptů, nesourodých vsuvek, slátaný tak, že je téměř div, že to celé ještě drží pohromadě; uspořádání stránek je vytvořeno pomocí mnoha (mnoha a mnoha) tabulek. (Pochopitelně si nemůžu odpustit poznámku, že stránky se načítají dlouho a pomalu, nejsou moc kompatibilní s celou řadou zařízení a jsou zbytečně překomplikované — optimalizace kódu a nahrazení formátování CSS by je nejen zmenšily na zlomek jejich velikosti a ušetřily nejen přenosovou kapacitu jistě řádně zatížených serverů, ale mohly by přinést i větší kompatibilitu a mohly odbourat i nutnost tvořit speciální verze stránek pro tisk či jiná zařízení. Ale to je stokrát omletá písnička...)

Narazil jsem ovšem na pikantnost, které jsem si dosud nevšiml. Hledal jsem spoj z Kladna do Prahy a náhodou měl v prohlížeči zmenšené písmo. A najednou jsem zjistil, že spoj, o kterém jsem si myslel, že jede až na Zličín, končí na Správě letišť (viz obrázek 1). Začal jsem hledat dál, ale k mému překvapení i další spoje končily o zastávku dříve. Takže mi došlo, že je tu zakopaný jiný pes. Tak jsem ho vykopal.

Tato zatuchlina spočívá právě v totálním misuse tabulek. Zatímco pro uspořádání celé stránky jsou použity tabulky, pro samotné zobrazení dat jízního řádu — což jsou tabulková data jak vyšitá a zrovna ona by si to zasloužila — pro ně tabulky použity nejsou. Jak je ten výpis jízdního řádu udělán? Jednoduše a tupě: levý sloupec tvoří jedno políčko tabulky, pravý sloupec druhé. Ve stránce jsou nejdřív za sebou zapsány všechny stanice (odřádkované pomocí <BR>) a potom zase zas sebou všechny časy (zase odřádkované). Neexistuje tedy žádná vazba mezi stanicí a časem odjezdu/příjezdu — ani formální, ani zdánlivá.

Pokud si zmenším písmo, zmenší se úměrně i celý text v pravém sloupci. Nic mu nebrání, společně s písmem se příslušně zmenší i výška řádků. Ale v levém sloupci jsou před text vloženy obrázky, které mají pevnou velikost, a ty se společně s písmem nezmenšují. Řádky se zde proto zmenší jen do té míry, aby se do nich tyto obrázky vešly. Od určité velikosti písma budou proto řádky vlevo vyšší než řádky vpravo. A to způsobuje zmíněný problém. Podívejte se na příklad, jak bude vypadat stejný výpis s výrazně zmenšeným písmem — obrázek 2. Teprve až s dostatečně velkým písmem se výšky řádků v obou sloupcích vyrovnají a výpis bude vypadat tak, jak to patrně tvůrci zamýšleli — obrázek 3.

Provozovatelé IDOSu zaměstnávají určitě skvělé a schopné programátory — celý rozsáhlý a sofistikovaný systém pracuje spolehlivě a je velmi užitečný. Ale měli by se rozhodně zamyslet nad tím, jestli mají zapotřebí současně zaměstnávat i takové neschopné lemply, jako jsou jejich kodéři HTML. Jejich dílo je zoufalý polofunkční paskvil, který tak výbornou aplikaci o několik tříd degraduje a dopravní systém světové úrovně shazuje kamsi na úroveň tuctové amatérské čudlařiny. A to se je snažím hodnotit uměřeně a co nejslušněji.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (49)


Čtvrtek, 15. leden 2004

Jen tak
17.39

rovohzor az emejukěD!

P. S.: A jak se vám četlo tohle?

Snad jen to, že někdo něco fatálně nepochopil... Asi nic. Co říci závěrem?

Ale asi ne, tohle přece nemůže být úmysl. Opravdu by mě zajímalo, jestli v Tiscali pracuje aspoň jeden soudný člověk. A pokud to někomu nedojde, snad ho trkne hned jedna z prvních Rejžkových odpovědí: "Už jsem odpovídal". Už jen to, jak je každý rozhovor zahajován již obligátní větou: "Děkujeme za zodpovězení otázek a za čas strávený na našem chatu, zase někdy nashledanou..." Dnes jsem zkoušel číst záznam online rozhovorů s M. Dietlovou a hlavně J. Rejžkem, ale to se fakt nedá. Ale u rozhovoru jsem to fakt ještě neviděl. Ostatně tuhle problematiku už jsme tu jednou řešili. U těch diskusí a komentářů už jsem si zvykl (čímž rozhodně nechci říct, že mi čtení pozpátku a obkročákem vyhovuje). A všechny jsou důsledně pozpátku. Na webu Tiscali se totiž zobrazují komentáře čtenářů u článků, diskuse, jsou zde i záznamy rozhovorů. Tento příspěvek je poněkud neobvyklý, ale důvod pochopíte hned z následujících vět.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (17)


Jen tak
13.41

TV Nova zase změnila logo

Nova představila své nové logo. Změna je výrazná — a opět k horšímu. To úplně původní logo bylo svým způsobem neotřelé — nepravidelný, jakoby od ruky načrtnutý symbol zajímavě kontrastoval s technicistním fontem. Pak Nova logo změnila. Esprit šel stranou, shodně s realitou nastoupilo přísně technokratické řešení. Graficky nic moc, snad jen v monochromatické verzi, kdy se obrysy slily dohromady má jistý půvab. Symbol spirály byl ale aspoň celkem čistý, plodný pro odvozené symboly, které byly díky známému a poměrně unikátnímu tvaru snadno identifikovatelné s mateřskou stanicí. (Celé logo by ovšem bývalo o něco lepší, kdyby ovšem grafik použil nějaký profesionálnější font místo veskrze amatérského Arialu.)

Teď Nova představila logo další. Veskrze ufounské, s fontem ze Star Treku a symbolem již málo invenčním a poměrně tuctovým. Rozřezanou či pruhovanou kouli už jsem viděl opravdu mockrát. Nova se připravila o jednoznačný, na první pohled identifikovatelný symbol. I svým logem jako by dávala světu na vědomí, že přestala být něčím výjimečným, že po deseti letech už dávno není fenoménem. Dnes už je jen tuctovou stanicí, kterých jsou po světě stovky — a i fádním logem se oficiálně zařazuje do šedého průměru.

Což ostatně není zas tak špatně.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (16)


Jen tak
09.43

Pravidlo zrcadla

Tak si představte, s čím jsem se dneska probudil:

Obrátí-li se pravicový politik čelem k voličům, zákonitě se ocitá nalevo.

(To asi ty sny z chřipkové horečky. Ale sklátilo mě to parádně, jen co je pravda. Držel jsem se dlouho, ale stačilo jet jednou do Prahy a hned večer to na mě padlo. Chrchly, chrchly...)

A jen pro pořádek: Vice versa to neplatí, neboť levicoví politici se čelem k voličům nestaví. Ke komunikaci obvykle používají úplně jiné tělesné party — a pokud tam sami nelezou, tak si tam lézt nechávají.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (7)


Středa, 14. leden 2004

Jen tak
02.23

Předhazuji Holku Psovi

Moc se mi líbilo, když se ke mně svého času scházela spousta nových nápadů a příspěvků do sbírky Skákajícího psa. Jenže jak se sbírka zahušťovala, prostoru pro tvorbu začalo být stále míň a míň — až nakonec i mě samotnému zůstala snad jen ta zbývající písmena abecedy (já vím, Erben, ale do tak polopatické verze se mi fakt moc nechce). Tak mě napadlo navázat tak, že by se začalo z jiného soudku — řekněme třeba s "Holkou modrookou".

Holka modrooká, nesedávej u potoka,
Holka modrooká, nesedávej tam.
V potoce se voda točí, podemele tvoje oči.
Holka modrooká, nesedávej tam.

Tentokrát ale tak, že já jenom začnu a dál už se do toho míchat nebudu — budu zveřejňovat jen nejlepší vaše dílka. Pokud někoho napadne parafráze na již publikovaného autora, vůbec se nežinýrujte: klidně se tu snese i pět různých Nezvalů — když budou všichni stát za to, tak proč ne. Už vidím, jak mě budou svrbět prsty, ale nechávám to na vás. Počáteční výkop si ovšem neodpustím...

Vítězslav Nezval

O je něžné dívčí oko
Temná studna bystrý potok
Modrá je stuha ve vlasech
O je kolo na hladině
Prudká voda Strmý břeh

a samozřejmě se nabízející (nebudu to nikomu usnadňovat a to nejsnazší si sprostě uzurpuji sám):

Karel Jaromír Erben

Vesele potůček ševelí
dívčina ještě v posteli
v nedělní ráno nemá spěch
Nesedej dcero na ten břeh!

Hnedle jak z peřin vyskočila
v potůčku modré oči myla
Voda se točí ve vírech
Nesedej dcero na ten břeh!

Marně však matka dceru volá
zavírá voda šírá kola
a vítr nese smutný vzdech
Nesedej dcero na ten břeh...

Na další verze, které mě napadají, se klepu po prstech — budu moc rád, když mi ty svoje budete psát do komentářů, nebo posílat mailem. Ty nejlepší pak zařadím do sbírky na samostatné stránce. Těším se na vaše skvělé nápady.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (16)


Jen tak
01.29

Další texty ze šuplíku

Přidal jsem na web pár dalších ze svých šuplíkových textů: Tvůj tep, Karolína a Ježčí píseň.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (1)


Webdesign
00.27

Co to je Lorem ipsum (aktualizováno)

Pavel se ptá, co je to "Lorem ipsum". Chápu, že pro neznalého to může být nejvýš jakési zaklínadlo — něco jako Anahl Natrah Urvast Bethod, Doriel Nienveh... Kdepak, žádné zaklínadlo.

"Lorem ipsum" je začátek latinského či pseudo-latinského textu, používaného již velmi dlouho (především) v designu a typografii jako tzv. dummy (výplňový) text — vycpávka beze smyslu, aby bylo vidět, jak bude navržený design (např. stránka) vypadat, až bude vyplněna skutečným textovým obsahem. Kdo někdy něco navrhoval, dobře ví, jak je těžké najednou vymyslet kus textu, kterým by se vyplnila nějaká daná plocha. Jednou to je sranda, podruhé to ještě jde, podesáté už člověk fakt neví, co by tam napsal.

Někdo se s tím moc nemazlí a textové plochy vyplní moudry typu:

Text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text.

Jiný si vyhrne rukávy, rozkmitá prsty nad klávesnicí a stvoří unikátní dílo:

Dkajsf asdkjf aůoidsfu qoiguhz ajshv aksjhf sdg asdpiugf alsidjf sůlkdfj qspdofuq sdůkghja sf§lkghjas§lkgfjadslg dfjgh asdféweu fqlikhwgf asůdhg asůkgjh asdlkghj asdl§kgfj asdůlkfhj asd§lkfj asd§pofuj asd§lkfja sldkjgf asůdjhf asůkdjhf asůkjf asůdkjf.

Obojí má ale jednu zásadní nevýhodu: vyplněná plocha nevypadá jako skutečný text. Skutečný text má určitý rytmus, střídají se jisté znaky, střídají se slova určité délky, některá délka slov převažuje, jiná je výjimečná. Liší se to pochopitelně podle použitého jazyka, ale jisté prvky má "skutečný" text společné ve většině (na latince založených) jazyků a stejně tak se vždy čímsi liší od výše uvedených nesmyslných seskupení znaků nebo pravidelně se opakujících vzorů (které v designu tvoří řeky, rastry, až moiré). Proto se často používá dnes již klasický dummy text "Lorem ipsum". Obvykle začíná takto:

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Nullam augue. Maecenas pharetra ultrices tellus. Maecenas rhoncus elementum sapien. Nunc pretium, odio quis vestibulum pretium, augue mauris iaculis lectus, a placerat nibh ipsum at est. Donec venenatis mi. Vestibulum congue convallis ante. Fusce facilisis volutpat nibh. Donec egestas cursus odio. Duis quis orci vitae wisi porta sagittis. Praesent augue. Maecenas nisl dolor, porttitor eget, cursus et, dapibus ut, orci.

Text se ovšem může lišit — nikde není předepsáno, že by musel nějak konkrétně vypadat; jeho prvotní podobu je navíc těžké dohledat. Podrobné informace a především generátor těchto dummy textů volitelné délky najdete na webu www.lipsum.com.

Pozn.: Kdysi jsem kdesi potkal pěkný generátor pseudo-českých, pseudo-anglických a pseudo-německých textů, který generoval podobné nic neříkající bláboly jako "Lorem ipsum", jen byly na pohled velmi podobné češtině, angličtině, resp. němčině. Jenže už jsem ho nedokázal najít. Pokud někdo ví, kde se to nachází, budu moc rád, když uvede odkaz v komentářích. Díky.

Update: Odkaz nalezen — Cold Blooded Turkey, vytvořil Tomáš Znamenáček. S volbou slovníku "nice" se vyprodukuje nádherný dummy text pro češtinu.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (36)


Neděle, 11. leden 2004

Webdesign
22.09

Statistiky: IE překročil 60% hranici

Po delší době jsem zkoumal statistiky návštěvnosti svého webu a nestačil se divit. Podíl prohlížeče Internet Explorer zde právě překročil (pro mě) magickou hranici 60 %. Směrem dolů, aby bylo jasno.

  • 10/2003 — 64,4 %
  • 11/2003 — 63,7 %
  • 12/2003 — 60,0 %
  • 01/2004 — 59,1 %
  • 10. 1. 2004 — IE: 57,9 % / Gecko: 35,3 %

Jasně, moje stránky nejsou většinové ani úplně typické, ale jistý význam to má i tak. Přinejmenším se ukazuje, jak silně se rozevírají nůžky mezi odbornými a laickými skupinami uživatelů webu (třeba na Blesku je stále zastoupení IE 98,5 %). Mělo by to zajímat hlavně provozovatele komerčních projektů — čím dál víc by se měli zajímat, kdo má vlastně na jejich webu tvořit cílovou skupinu. Jestli typický kancelářský "polouživatel" (nic hanlivého) — pak je stále na místě zaměření na laiky a většinový IE — nebo zda mají zájem o nějakou konkrétnější cílovou skupinu. Stojí již za vážné zamyšlení, zda například se síťovými komponentami, které chci prodávat, uspěju spíš mezi sekretářkami s Windows/IE (což jsou ony typické čtenářky Blesku), nebo mezi počítačovými odborníky (což jsou zase spíš typičtí čtenáři mých stránek).

A moje statistiky — když nic jiného — dokazují to, že po letech se na webu opět formují významné cílové skupiny, kde je IE sice stále majoritní, ale již ne drtivě převažující prohlížeč.

Stabilní pokles pod 50% hranici si tipnu na druhou polovinu tohoto roku. Tak září/říjen. Schválně...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (86)


Webdesign
01.49

Web vs. Flash

Spory mezi zastánci a odpůrci Flashe jsou stálé a patrně i věčné. Naposledy třeba vypukla obligátní bouřlivá diskuse u Darmasterova příspěvku Flash ano či ne?. Ne, nechci se už do téhle diskuse zapojovat. Ne, nechci zapalovat další flamewar. Chci jen doplnit jeden svůj názor, který v tomhle směru považuji za naprosto kruciální a který se přitom v podobných debatách prakticky neobjevuje.

Je lepší XHTML+CSS nebo Flash? Pro mě je tahle otázka skoro totéž jako třeba: "Co je lepší: CD-R médium Verbatim, nebo instatní polévka Knorr?" Web a Flash jsou zcela odlišné pojmy. Flash není web. Flash není webová technologie. Flash není druh webu. Nic takového jako webová stránka ve Flashi neexistuje.

Flash je samostatná technologie, která nemá s webem nic společného. Ty takzvané "webové stránky ve Flashi" nejsou nic jiného než speciální binární soubory, které dokáže zobrazit pouze software společnosti Macromedia. Jazyk (X)HTML má pouze nástroje, pomocí nichž může ve stránce vyhradit prázdný rámeček pro jakýsi jemu neznámý kód a umožnit následně nějaké cizí aplikaci (pokud je na koncovém zařízení nainstalována) jej v tomto rámečku zpracovat — tak se do stránky dá vložit aplikace napsaná v Javě, 3D model, VRML scéna, hudební sekvencér, Tetris nebo třeba interpret Basiku ZX Spectrum. Cokoli — uživatel jen musí mít nainstalován příslušný software. Tato technologie slouží k propojení mezi webem a proprietárními aplikacemi třetích výrobců. Ty už ovšem s webem nemají lautr nic společného — ani když se jedná o poměrně známý software firmy Macromedia.

Nejsem proti používání Flashe na webu. S jeho pomocí se dají vytvořit zajímavé a užitečné doplňky; dá se to dokonce zařídit tak, že je uvidí jen ten uživatel, který o to opravdu stojí a dokáže je taky bezchybně zobrazit (ostatní dostanou data v jiné dostupné podobě, aniž by byli ochuzeni o nějaké podstatné informace či funkce webu). Pak ano.

Ale je-li celý web tvořen pouze jediným příkazem: "tady jsou jakási binární data a na jejich zpracování spusť software ABC verze 123 od společnosti XYZ", za web to prostě nepovažuji. Jakkoli se nedá popřít, že některé Flashové aplikace jsou úžasné, webové stránky to nejsou. Nemám nic proti celým prezentacím vytvořeným ve Flashi, nemám nic proti aplikacím, animovaným filmům či pomůckám vytvořeným ve Flashi. Často jsou užitečné, někdy jsou krásné, dechberoucí, až kulervoucí. Proč ne.

Jenom po mě nechtějte, abych jim říkal "weby". Nechtějte po mě, abych autory tvořící ve Flashi považoval za webdesignery. Abych jakýkoli interaktivní Flash srovnával s jakoukoli webovou stránkou.

Když vykuchám svůj eMac a místo disku, sběrnic a procesoru do jeho skříně dám písek, vodu a rybičky, budu mít parádní akvárium. Rybičky to bude zobrazovat nádherně, lépe než by to dokázal libovolný počítač na světě. Ale počítač to nebude.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (85)


Pátek, 9. leden 2004

Epilepticky
18.51

Týden v showbyznysu: ještírci zasahují

Céline má vlastní hvězdu, Nicole chce letět do vesmíru, Bush se vrací zpátky Měsíc. S prací americké centrály je proto Aštar Šeran spokojen, ale nehodlá se smířit s tím, že Havel stále odolává. —- Monika je v tom, Cameron chce taky, ale s kým? Harrison se sice rozvedl, ale jeho opce už drží splašená Ally; Affleck chce víc než jednu, Mick se jenom rozhlíží, Beckham zkouší podvazky, špatně se to vybírá. Snad uspěje někdo chladnější? —- Gerontologický ústav se dal na podnikání v erotické branži, ale jen se střídavými úspěchy. I přes velkou snahu hollywoodské základny ještírků se Julie (53) nesvlékne, Náhlovský (107) se nesvlékne, Richard (52) už taky ne, dokonce ani Hugh (43) se nesvlékne. Ale to jsou jen výjimky. Kim Catrall (47) taky nechtěla, ale za mírný příplatek jde všechno, Jana ještě odolává, Oprah (50) se na to přímo třese, Helen (58) se svléká ráda, Linda (63) kvůli tomu dokonce trénuje. Ba i Meg (41) už správně nazrává, ale ta přece jen musí dozrát ještě trošku — stejně jako na svou pravou příležitost čekají Juliette, Demi, Hale, Liz, Monika, Jana nebo Péťa, Diana i Adriana, Christina, Kateřina, Julia, Britney a další a další — ovšem Petru si musí každý svléknout sám. Dobrá zpráva nakonec: Jílková nechce. Zaplať pánbů.

A to je ze světa showbyznysu pro dnešek vše. Á, ještě intimku... Ale ne, to už tu bylo...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (4)


Jen tak
17.14

Domácí multimédia podruhé

Nedávno jsem tu psal o trablech s vytvořením domácího multimediálního centra. Díky všem za hromadu nápadů, tipů a doporučení v komentářích i mailech. Za tu dobu jsem se dozvěděl spoustu informací a udělal si už dost dobrý obrázek o tom, co je k dispozici, jaké jsou problémy a co se dá a co naopak nedá snadno udělat.

Ze všech dostupných zdrojů se zdá, že hlavní problémy, na které se dá při úvahách o pořízení univerzálního multimediálního zařízení, jsou tyto:

  • Zajistit tichý chod. Má-li být stroj tichý, měl by mít minimum mechanických prvků, tedy pokud možno (skoro) žádný větrák. Procesor proto musí mít relativně nízký výkon, aby si vystačil s pasivním chlazením. Nepřichází pak do úvahy výpočetně náročné služby (třeba rip DVD do DivX), kompresi TV do MPEG musí zvládnout obvody na grafické kartě.
  • TV přehrávač. Je nesmírně těžké najít dobrou tunerovou kartu, na jejíž obraz by se dalo slušně koukat a měla navíc použitelné ovládání. Dá se bez toho ale obejít a vystačit si s nahráváním TV na disk. Pro normální sledování TV postačí televizor.
  • Software. Má-li být přístroj ne-počítačem, s ovládáním jen přes infra dálkový ovladač (žádná klávesnice, žádná myš), musí mít dobře navržený (stavový) software na Linuxu s OSD, poskytující plnou podporu pro služby audio- i videopřehrávače, prohlížeče fotek a případné další on-screen funkce. Ostatní služby (třeba programování nahrávání z TV) může být necháno třeba na nastavení z jiného počítače po síti. Takový software ale zatím není (všechny stávající pokusy — ani Movix — nejsou moc použitelné a už vůbec ne univerzální), musel by se napsat na míru.

Ze všech hotových přístrojů většinu mých požadavků splňují jen KISSy. Pohříchu žádný neumí všechno, co bych chtěl. Buď nemá rádio, nebo TV tuner, nebo síť (nebo nějakou jinou kombinaci). Ale i když má síťovou kartu, z jakýchsi mě nepochopitelných důvodů na druhém počítači vyžaduje vlastní software. Pochopitelně pro Windows — což je pro mě, který u toho budu mít linuxový fileserver, docela na levačku. Naštěstí už existuje i náhradní software pro Linux, takže tenhle problém snad odpadá.

Nakonec jsem přišel na schůdné řešení. Jelikož jsem skoro přesvědčen, že takový KISS, který by uměl přesně vše, co chci, stejně nenajdu (anebo najdu, ale bude stát majlant), napadla mě jedna věc. Pokud rezignuji na TV tuner a interní disk, tak už si vhodný KISS už vybrat dokážu. Hlavní bude, aby ten přístroj měl síťovou kartu — a chybějící funkcionalitu pak zvládne externí server.

Protože totiž od TV tuneru chci stejně jen to, aby uměl nahrávat naprogramované televizní pořady (místo videa, které k ničemu jinému ani nepoužívám) můžu ji klidně dát do serveru. Interaktivita tu být nemusí, nahrávání se pak dá programovat třeba přes webové rozhraní. Nahrané video (kompresi do MPEG zvládne procesor na TV kartě) se uloží na disk fileserveru, kam bude mít přístup KISS. Ten už ho odsud dokáže bez problémů přehrát. A nikdo neříká, že těch TV karet v serveru nemůže být víc, že...

Zatím se to jeví jako nejschůdnější řešení:

  • KISS DP500: 9.870,- s DPH
  • TV karta s MPEG: cca 2.000,- s DPH
  • síťový kabel
  • toť vše za cca 12k

To by docela šlo. ;) A hlavně: mám aspoň nějaké řešení — teď už ho můžu jen vylepšovat.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (28)


Čtvrtek, 8. leden 2004

Webdesign
15.38

Jaký je vztah mezi designem a webdesignem?

Arcadio v komentářích nadhodil zajímavý návrh: "Nejradši bych rozpoutal diskusi o tom, jaký je vztah mezi slovy webdesign a design." Konečně proč ne — osobně za tím sice cítím jasnou výtku vůči tomu, že pisateli se zkrátka nelíbí vzhled mých stránek. Skoro bych si tipnul, že mu připadají málo cool, málo in, nebo dokonce málo flash. Ale možná se mýlím.

Proč ne. Klidně takovou diskusi rozpoutejme. Osobně si ale myslím, že není co řešit. "Design" znamená "návrh", "webdesign" je pak návrh webu. Nic víc se v tom podle mě hledat nedá.

Jediný problém snad může být v tom, že někdo si pod pojmem design/návrh představuje pouze grafický design, tedy to, jak výsledek vypadá navenek. Ale to samozřejmě není pravda. Grafický design je jen malý zlomek celkového designu — návrhář (tj. designer) navrhuje produkt jako celek. Stejně jako v průmyslovém designu hraje i ve webdesignu roli celá řada faktorů.

Když se navrhuje židle, je prvořadé to, jak se na ní bude sedět. Dále pak její ergonomie (třeba kancelářská židle, kvůli níž po dvou letech dostanete syndrom karpálního tunelu, je špatná, i když bude měkkoučká, heboučká a pohodlňoučká). Roli hrají použité materiály ve vztahu k technologii výroby (dokáže ji někdo vyrobit tak efektivně, aby ji pak dokázal efektivně i prodat?). Logistika (např. židle pro hromadné stravování se musí dát dobře štosovat). Korelace s cílovou skupinou (jiné parametry musí splňovat židle pro první stupeň základní školy, jiné křesílko do luxusního výstředního klubu na Manhattanu). A řada dalších velmi důležitých faktorů. To, jak židle vypadá na pohled, je až to poslední (samozřejmě, jiné požadavky a priority jsou u židle pro praktické použití a jiné u židle coby výstavní kreace).

Nevidím důvod, proč by to mělo být u webdesignu jiné. Také záleží na záměru webu, na cílech, které mají stránky splňovat, na parametrech cílové skupiny, na technologické náročnosti, na provozních nákladech, požadavcích na správu a údržbu atd. A stejně jako u té židle zatraceně záleží, jestli se designér pouze chce zúčastnit soutěže o Nejbombastičtější Cool Web Století, nebo dělá stránky, které má používat úplně kdokoli pokud možno denně.

Můj axiom je proto tento: Grafický design je jen součást webdesignu, a to zdaleka ne ta nejpodstatnější. Z toho vychází vše, co dělám. Rozhodně tím nepopírám fakt, že se dá udělat výborný web, který je současně krásný. Ale na druhé straně tím tvrdím i to, že se dá navrhnout výborný web, který graficky nijak neohromuje. A do třetice: bohužel mám zkušenost s tím, že většina graficky oslnivých a technologicky úžasných webů je často fatálně nepoužitelná.

Ale to je zcela pochopitelné. Všechno chce svůj čas a své peníze. Abyste vytvořili web ve všech směrech dokonalý, potřebujete také na každou z těch dílčích oblastí perfektní odborníky. Málokdo — u nás obzvlášť — má na to, aby zaplatil špičkového návrháře rozhraní a informační struktury, špičkového programátora, špičkového kodéra, špičkového specialistu na SEO a špičkového grafika (když vezmu jen ty hlavní složky webdesignu). Renesančních osob s tak širokým záběrem génia, které by zvládly vše samy, je opravdu poskrovnu, takže typicky aspoň jedna (a častěji více než jedna) z důležitých funkcí webu skomírá.

Já sám například nejsem nijak exceletní grafik, o SEO vím jen základy, jsem jen průměrný programátor, považuji se za dobrého kodéra. Troufnu si ovšem tvrdit, že ve spolupráci s nějakým prvotřídním grafikem, perferkním programátorem a specialistou na SEO bych dokázal udělat web, ze kterého se všichni posadí na pr***. Jenže weby obvykle dělám sám. Stejně jako mnoho jiných autorů.

Ukažte mi podle vás úžasný web a já vám ukážu jeho chyby. Najdeme-li nějaký ve všech ohledech perfektní, budou to ony výjimky, kde se našel dostatek prostředků na dobře se doplňující odborníky — anebo měl někdo neskonalé štěstí na jednoho z těch renesančních géniů... Ovšem ručím za to, že taková extrémně výjimečná díla spočítáme na prstech jedné ruky (pokud taková vůbec najdeme). Vsázím se, že drtivou většinu budou tvořit ty nádherné židle, na kterých se nedá sedět; pohodlné krásné kreace, na které se nevyšplhá nikdo menší než 160 cm a pod každým přes 90 kg prasknou; židle, které se po roce rozpadnou samy od sebe; šílenosti zakázané lékařskou komorou — nebo zdánlivě dokonalé produkty, na které si ovšem musíte vzít hypotéku, abyste si je mohli pořídit.

Tu obligátní řežbu mezi Militantními Cool Grafiky a Ortodoxními Funkcionalisty jako bych už viděl.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (44)


Webdesign
14.38

Statistika používání stylů

Čím dál častěji jsem začal dostávat dotazy typu: "Máš nějakou statistiku, jaké styly lidi na pixy.cz používaji? Mohla by to být zajímavá čísla..." Statistiku jsem žádnou neměl. Leč nyní už mám.

Volba CSS je na tomto webu řízena pomocí PHP. V každé stránce je coby externí CSS vložen odkaz na style.php, což je jednoduchý skript, který se podívá, zda má uživatel uloženu z dřívějška cookie s vybraným stylem a podle toho mu odešle soubor obsahující @import vybraného CSS (nebo výchozího CSS, pokud příslušná cookie neexistuje). Podrobnější popis jsem zde psal již dříve.

Teď jsem do tohoto skriptu přidal logování. Při každém načtení stránky se do logu zapíše čas, identifikace uživatele (IP a UserAgent), URL načítané stránky a k tomu identifikátor použitého stylu. K tomu jsem udělal parser, který tento log zpracuje, spočítá použité styly, setřídí je a zobrazí v tabulce. Položky se stejným stylem od stejného IP a UA se přitom považují za jednoho uživatele a ignorují se. Teprve když uživatel změní IP, prohlížeč nebo si vybere jiný styl, projeví se to jako nová položka.

Kdo má zájem, může se tedy podívat, jaké styly návštěvníci těchto stránek používají. Není překvapením, že naprostá většina používá výchozí styl (hodnota 'default.style' znamená, že uživatel si styl dosud nezměnil, resp. nemá uloženu cookie). Jako druhé nejčastější se okamžitě vyklubaly "ocelové" styly (ať již původní "pixylophone" nebo nový "orange-steel". Uživatelé jsou konzervativní, jak se dalo očekávat.

Ve druhé tabulce jsou seřazeny použité styly i podle stránek, ne kterých jsou použity. Hlavním důvodem pro tuto tabulku je fakt, že velkou část návštěvníků tohoto webu tvoří zahraniční čtenáři, vesměs navštěvující anglicky psané stránky. Bude zde pak možnost odlišit je od českých čtenářů — předpokládám totiž, že valná většina cizinců si styly měnit nebude. (Nárůst těchto stránek se dá očekávat později odpoledne a večer, tedy v době, kdy začne pracovní den v USA a jinde za oceánem).

Zatím ještě netuším, jak dlouho to vydrží, protože log narůstá celkem závratnou rychlostí (zatím cca 30 KB za hodinu), a nemám dosud žádnou představu, jak s tím naložím, až jeho velikost překročí nějakou únosnou mez... Psát nějaký sofistikovaný modul čištění logu a odkládání mezivýsledků se mi moc nechce a hotová řešení se mi hledat nechce už vůbec. Uvidíme...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (13)


Středa, 7. leden 2004

Jen tak
21.54

Hele aby bylo jasno ne?

Jako abysme si rozuměli jo. Tak sem píšu jako málo páč! sem jakože hódně vytíženej jasný? Aby jako bylo jasný taxem začal psát zasejc knížku normálka jako fakt novou. Normálka knížku. Jako že vo céseses jasný? A v práci fofr novej web normálka příšerně složitej fakt teda těžká pruda jo ale bude to teda taky prda to ne že ne. A do toho malý pixlátko už nám normálně kope nožičkama no fakžejo sem to viděl na vlastní voko dneskajc krz to ultrazvukovaný šmidlátko fakt. Tak se nedivte. Jasný?

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (29)


Úterý, 6. leden 2004

Webdesign
21.59

První letošní redesign (aktualizováno)

Doufám, že jste se nelekli. Redesignu je třeba — a i když si nemyslím, že se tenhle nutně musí líbit každému, nastavuji ho jako výchozí styl. Pokud má někdo zájem o vnitřnosti, najde je v souboru styles/orange.css. Nu, a pakliže je někdo zděšen do té míry, že už už zvedá nohy na ramena, starý styl (stejně jako řadu dalších) si může nastavit zpátky ručně.

Update: Přidal jsem k výchozímu stylu hned i tři další barevné varianty: azurovou, zelenou a ocelově modrošedou (pro ty, co si zvykli na předchozí barevné provedení).

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (57)


Pondělí, 5. leden 2004

Apple
15.58

MWE: T-25 (aktualizováno)

Přeložím. Za 25 hodin začíná v San Francisku MacWorld Expo, přesněji řečeno tradiční keynote šéfa Apple Steva Jobse. To je vždycky dost zajímavá show, a to zdaleka ne jen kvůli Stevovu obligátnímu "one more thing". Letos bude opět live internetový přenos (úterý 6. 1., 18.00 CET, předpokládám, že příslušný link se včas objeví na apple.com), nenechám si ho ujít.

Letos obzvlášť, protože šeptanda a šuškanda mě tentokrát nadmíru zajímá. Jednak se drbe o tom, že by se mohly objevit nějaké levné iPody (snad kolem $100), jednak se spekuluje o nějakých kancelářských aplikacích (Apple si zaregistroval název iWrite), ale především je hitem všech pavlačí iBox. Televizní settop-box s DVD vypalovačkou a Wi-Fi připojením na síť — tedy potenciální náhrada (přinejmenším) CD, DVD, VHS, MP3 přehrávače a prohlížeče digi-fotek v jednom... Ale všechno to jsou jen drby a po zkušenostech z minulých let (a s ohledem na nejpřísnější utajovací opatření Applu) pravděpodobnost jejich naplnění vidím tak 50 na 50. Jisté je jen to, že Jobs zatím nikdy nezklamal a vždycky vytáhl z rukávu opravdové překvapení (posledně to třeba byl největší 17" notebook nebo třeba veleúspěšný iTMS) — takže se (rád) nechám překvapit.

Pokud to ovšem bude pravda (a bude se to prodávat i u nás), mám zřejmě vyřešeno to své domácí multimediální centrum, o kterém jsem se zmiňoval nedávno.

Update: Našel jsem ten odkaz na ten zítřejší livestream.

Update2: Tak ne, zázraky se nekonaly. Sice iPod je nový (iPodek), ale za $250, což furt dost; nové kancelářské aplikace budou za pár měsíců, ale jen jakožto nový MS Office; z nového hardwaru je zajímavý snad jen XServe G5 a XServerRAID — set-top box ale žádný...

Nicméně: i přesto mě Jobs potěšil nad všechna očekávání. Jednak je upgradovaný celý balík iLife a jednak do něj přibyl zázrak jménem GarageBand: kompletní nahrávací studio, obsahující nejen řádku softwarových nástrojů (další hromada extra k dokoupení), hotové samplery, zvukové efekty, sekvencer, ale dokonce i realtimový kytarový procesor. Prostě se strčí jack od kytary do maca, vybere se vhodná krabička a hraje se (nebo nahrává se). Něco takového jsem sháněl tři roky... As easy as possible — to Apple umí. Celý iLife i s GarageBandem se prodává za hubičku ($49, k novým macům zdarma). Jo — a kdo bude mít zájem, nabízí k tomu Apple ještě USB MIDI klávesy (49 klapek) za $99. To jsem zvědav, co si za to řeknou ti vydřiduši u nás (budou-li to vůbec u nás prodávat).

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (5)


Neděle, 4. leden 2004

Jen tak
23.17

Písňové texty ze šuplíku

Může to možná vypadat jako nějaká novoroční nostalgie, ale není to tak. Uplacatit na web své starší texty jsem se rozhoupával už dávno a teď se mi (když jsem na silvestrovský mejdan oprášil své zpěvníky) zrovna dostaly pod ruku. Většina existuje jako celá piseň, ale jelikož si je stejně obvykle hraju jen sám pro sebe, považuji za bernou minci jen text — pokud by (čistě náhodou, ale už se to nejméně dvakrát stalo) se moje texty někomu hodily do krámu, ať si s nimi hudebně naloží, jak umí.

Zakládám novou stránku pod "básničkami", kam budu skladovat tyto své zaprášené staroušky ze šuplíku i případné ještě se blýskající novoušky. Na stránce Písně a písňové texty budou pěkně pohromadě — původní obsah této stránky přesouvám na novou stránku "překlady". Když přidám nějaké nové kousky, dám zde o tom vědět.

Koho to nezajímá, nechť promine.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (2)


Jen tak
22.49

Anděl

Potkal jsem předvčírem anděla
Promoklý a plný žalu
Toulal se bezcílně po venku
Snad abych radost mu udělal
Vzal jsem ho do sklípku na sklenku
Portugalu
Díval se pohledem zkaleným
Hudroval a na mém rameni bulil
Říkám si tak to je vážný

Odpadl až někdy po páté
Namol a nacpaný moravským uzeným
Ze sna se nešťastně culil
Proč lidi tohleto děláte
Andělům strážným?

Vítejte v novém roce. Šťastný, spokojený a veselý všem.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (2)


Archiv tohoto zápisníku


 RSS 0.9x  Export  RDF  Export  RSS 0.9x  Komentáře  TXT  Komentáře  XHTML 1.0  Validate  W3C  CSS 2.1  Em-web  Resizable  W4D  90% dogmatic

Vygenerováno: 2005-07-25, 08:36 CET