Tento příběh mi dnes přišel vánoční poštou přímo z epicentra moderních svátků, ze země, kde se zabydlel Santa Claus se svými skřítky, soby a dárky a kde tiché a červeno-bílé vánoce jsou ty nejvánocovatější na světě. Neodolal jsem a hned jsem ho pro vás z té angličtiny přeložil.
Čtyři Santovi skřítci onemocněli a zbylí učni už nestíhali vyrábět hračky dostatečně rychle. Santa začal pociťovat předvánoční tlak. Paní Clausová mu následně oznámila, že k nim jede na návštěvu její matka, což mu ještě dodalo. Šel zapřahat soby a zjistil, že dva z nich přeskočili plot a zmizeli bůhvíkam a další dva budou za chvilku rodit. Když potom začal nakládat saně, praskla jim postranice, pytel plný hraček spadl na zem a ty se rozsypaly všude kolem.
Otrávený Santa si odskočil do domu pro sklenku moštu a panáka rumu. V kredenci zjistil, že mu skřítci všechen mošt vypili a rum schovali. Dočista deprivovaný ještě nechtěně shodil džbán na mošt, který se rozletěl po kuchyni na stovky střípků. Šel do komory pro koště, ale to dočista ožraly myši.
Vtom zazvonil zvonek. Napružený Santa nakráčel ke dveřím a trhnutím je otevřel. Na prahu stál andělíček s velikým vánočním stromem a pravil mírně a radostně: „Veselé Vánoce, Santo. Jaký je dnes nádherný den! Mám pro tebe krásný stromek, kampak ho dáme?“
A od těch dob napichujeme na špičku vánočního stromku malého, roztomilého andílka.
Takové ze života. Až trochu depresivní, řekl bych. Ještě že Ježíšek takové praktické problémy nemá (protože se nemusí starat o soby, dirigovat bandu pomocníků a hlavně nechlastá
Tak snad jen drobnost z hmyzí říše: jaký je
rozdíl mezi „deprivovaný“ a „deprimovaný“?
[1] Santa byl rumově a moštově deprivovaný, to je snad v příběhu jasně řečeno. Možná z toho byl i deprimovaný, ale zjevně si náladu spravil na andělíčkovi, takže nakonec všechno dobře dopadlo.
[1] viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Deprivace