Je to v poslední době veliká móda. Gurmán to je jenom žrout, co se láduje k prasknutí horami jídla, zatímco pravý labužník je gurmet. Oblíbený argument v jistých kruzích: mám neodbytný pocit, že populární především mezi těmi, kteří se sami považují za výjimečné odborníky přes jídlo a scházejí se na různých veletrzích jídla, kde s plastovým táckem v ruce s nonšalatně vytrčeným malíčkem korzují od stánku ke stánku a sdělují si znalecky moudra jako tedy ta fojegráz byla malinko sušší, nicméně ten lehký podtón šoflé byl zajímavý, že jo Máňo? Je to zkrátka jen velká snobárna, uměle vytvořený nástroj pro potřebu sdělit: vy jste jen gurmán, ale já jsem gurmet, pch!
Přitom je to docela nesmysl. Ano, slovo gurmán (gourmand) má ve francouzštině i původní význam „jedlík“, případně „mlsný“. Ale ten se – hlavně během 20. století – posunul a nově získal i význam „labužník“, „znalec jídla“. Čeština je v tomto významu převzala a význam původní („jedlík“) s tímto slovem vůbec nemá spojený. V češtině je výhradně gurmán = labužník, znalec dobrého jídla. (Ostatně i český „labužník“ je původně z archaického „lábiti, labužiti“, tedy hltat, cpát se. Posun významu je zde hodně podobný jako v té francouzštině.)
Vedle toho slovo gourmet/gurmet v češtině vůbec zabydleno není. V originále ale znamená právě to, co české gurmán. Původně byl gourmet degustátor, ochutnávač vína; slovo vzniklo uměle v 19. století odvozením právě ze slova gourmand. Později se jeho význam z ochutnávání (vychutnávání) vína přesunul do širší oblasti celé gastronomie a obě slova se vpodstatě stala synonymy.
Některé staší zdroje v angličtině, ač rovněž považují gourmand a gourmet za téměř synonyma, přisuzují výrazu gourmand jistý posun směrem k anglickému významu glutton (žrout, jedlík). Nicméně ani v angličitně to není jednotné a tento význam se považuje spíše za archaismus (viz např. heslo gourmand na Wikipedii). Ale v češtině, kde ani glutton, ani gourmet neexistují, už tento problém neexistuje vůbec. V žádném českém slovníku tato slova nenajdete. V encyklopediích a slovnících cizích slov narazíte výhradně na „gurmán = labužník“; naopak ve slovnících francouzsko-českých najdete vždy „gourmet = gurmán, labužník“.
A mimochodem, kulinářský polobůh, Auguste Escoffier, by těžko založil klub Ligue des Gourmands s tím, že by to mělo mít nějaký pejorativní nádech a mělo by se tam žrát Dodine de Canard au Chambertin po kýblech.
Rozlišování gurmán/gurmet si vymyslelo pár snobů, aby si zvedli sebevědomí, že jsou něco víc, než ostatní. Skuteční labužníci a kulináři si s tím hlavu nelámou, s klidem si říkají gurmán, nebo jakkoli jinak, nebo vůbec nijak. Vždy, když narazím na někoho, kdo se v tomto směru ostře vymezuje a zásadně rozlišuje gurmány a gurmety, vím hned, kolik uhodilo a myslím si své.