Až se bude psát rok 2026…

PRAHA – Předseda představenstva ČR Martin Bursík dnes slavnostně uzavřel poslední splavný úsek české řeky. Široký úsek Berounky od Dobřichovic do Lahovic dnes sjel poslední vodák a napříště sem bude vjezd lodí zakázán stejně, jako je tomu na ostatních řekách v České Rezervaci. Hlavním důvodem uzavření posledního úseku Berounky je ochrana plotice obecné a hnízdiště komárů, pro které je zdejší olejovitý tok ideálním místem pro kladení vajíček. „Komár sice dosud není ohroženým druhem,“ řekl ve svém projevu Bursík, „ale každý živočich je nedílnou součástí našeho biotopu a jako takový musí být chráněn.“

ČR tak dovršila trend v ochraně přírody, zahájený již téměř před dvaceti lety, v roce 2008, uzavřením horního toku Vltavy, vodáky kdysi velmi oblíbeného. V dalších letech pokračovalo zřizování přírodních rezervací se zákazem vstupu také na Lužnici, Nežárce, Otavě a Sázavě a postupně byly omezován provoz i na dalších řekách. Po velkém neštěstí na Labi, kdy se za hustého víkendového provozu u Neratovic při srážce několika stovek lodí utopilo na dvacet vodáků, byl vydán zákaz splavování i velkých řek. Na nátlak vodácké lobby zůstal zachován alespoň pečlivě zabezpečený úsek Berounky, během sezóny přísně střežený plavečníky na kontrolních molech, která byla pro bezpečnost vodáků vybudována po 500 metrech po celém úseku.

Kontrolní mola však budou ještě dnes demontována a životu v řece navrácen její někdejší klid. Pouze v území městské části Praha 45 (od Všenor po Černošice) budou mola ponechána, neboť jejich demontáž by ve stávající husté vysokopodlažní zástavbě kolem řeky byla problematická, přístup k řece je zde možný pouze z vrtulníku. Největší komplikace by vznikly především kolem černošického tunelu, kde tok Berounky na dva kilometry mizí pod známou a kontroverzní rezidenční čtvrtí Černošická Park, vybudované na umělých plošinách nad mokřadem zdejší zátopové oblasti.

Připomeňme, že toto „město ve městě“ zde vzniklo na náklady státu jako náhradní ubytování pro statisíce někdejších obyvatel zajisté půvabných, ale zcela neopravitelných ruin v dnešní Národní památce Jižní město. Od roku 2019, kdy vstoupil v platnost nový zákon O ochraně památkové péče, a následné všeobecné stavební uzávěře, již není možné památkově chráněné domy (tzn. všechny zkolaudované stavby) bourat, přestavovat ani jinak měnit jejich podobu a odborné restaurátorské práce jsou velmi nákladné, jak většina z nás tak důvěrně zná z oprav našich domů postavených za stavebního boomu na přelomu tisíciletí. Když o dva roky později vešla v platnost i nová Ústava České Rezervace a s ní i Všeobecná deklarace ochrany přírody a de facto i zrušení všech nových stavebních pozemků, jiná možnost než právě visuté plošiny pro rychlou výstavbu nezbývala (pomineme-li pochopitelně dnes tolik populární „patrové“ pozemky v dalších úrovních nad stávající zástavbou). Nicméně černošické visuté sídliště zůstane zapsáno v historii jako první svého druhu.

S definitivní uzávěrou Berounky tak jednou provždy končí jedna smutná etapa devastace naší krásné Matky Přírody. Sezonní vpády bezohledných vodáků mezi třoucí se líny a vyplašené chrostíky jsou ode dneška už jen historií. „Je to jen jeden z mnoha kroků na naší dlouhé pouti,“ řekl na závěr svého projevu pan předseda Bursík. „Ještě mnoho nešvarů v naší společnosti čeká na své zrušení, ještě mnoho zákazů je před námi.“ Poté kolona vládních bicyklů odjela zpět do brdské Foglarovy akademie, kde naši přední představitelé pokračovali v jednání.