Jak nejlépe naložit s dýní hokkaidó mi zatím nejlépe ukázal Jamie Oliver. Jeho recept jsem si ještě malinko upravil a zjednodušil, ale dělal jsem ho už poněkolikáté a výsledek je čím dál famóznější. Jak je to prosté, tak je to skvělé.
Dýni rozkrojím a vydlabu dužinu se semínky. Může se oloupat, ale stačí nakrájet třeba na měsíčky a loupat netřeba. V hmoždíři utluču dvě lžičky koriandrových semínek, přidám lžičku sladké papriky (kdo snese ostřejší, může dát chilli) a směsí bohatě posypu dýně. Pokropím olivovým olejem a dám na 20 minut do trouby rozpálené na 200 °C. Než se to upeče, oloupu a nakrájím dvě cibule a osmažím s kouskem nějaké slaniny nakrájené na nudličky. Tady je lepší nějaká libovější: kousek prosciutta nebo pancetty je ideální, dobře poslouží i krájené uzené, které se teď u nás prodává balené bůhvíproč pod názvem „pršut z krkovice“ apod. Když cibulka začne hnědnout, přidá se upečená dýně (pokud nebyla loupaná, vydlabu ji lžící, je krásně měkká). Přidám něco šalvěje (ta tam udělá divy!) a zaliju asi litrem vody a osolím. Stačí jen chvilku povařit a pak to rozmixuju na jemný krém. Na konec se může přidat trocha smetany, která to zjemní a krásně spojí.
Zrovna minulý týden jsem si tuto polévku vychutnával v restauraci. Je to přesně moje gusto – nemám rád řídké vývarové typy polévek…
Nevím, jestli byla podle tvého receptu, ale do polévky byla „vložena“ nerozmíchaná velká lžíce zakysané smetany, takže jsem ochutnal obě verze. A musím uznat, že moci si k polévce lžící jakoby přikrajovat kousky smetany, bylo to nejlepší co jsem mohl udělat (manželka preferuje okamžité rozmíchání smetany, ale to není ono).
Ještě jeden tip, co jsem v oné restauraci zažil: na hotovou polévku kápnout jen pár kapek olivového oleje – udělá to na povrchu zajímavý efekt mastných ok v tom nejlepším slova smyslu.
Díky za recept Pixy a DOBROU CHUŤ